Hlavním řešitelem problematiky nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji je ostravská firma FITE, a. s. Při stanovení strategie vycházela z řady principů a souvislostí - především z trvale udržitelného rozvoje, zásad blízkosti a soběstačnosti, komplexního integrovaného řešení, zásad předběžné opatrnosti a prevence, hierarchie odpadového hospodářství a dalších.
O postupu, kterým se hodlá vydat Moravskoslezský kraj, a o jeho Koncepcí nakládání s odpady jsme hovořili s Ing. Hynkem Orságem, vedoucím odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
"Za hlavní cíl do roku 2010 jsme si stanovili postupné vytvoření komplexního integrovaného systému nakládání s odpady v kraji v intencích nových legislativních požadavků, pochopitelně v souladu se standardy vyspělých evropských zemí," říká Ing. Hynek Orság. Zároveň však připomíná, že definitivní zpracování plánu je ještě daleko, protože se výrazně zpozdilo zpracování základního plánu na úrovni republiky. A ten je pro krajské plány základním vodítkem. O schválení Plánu odpadového hospodářství kraje je podle něj možné uvažovat nejdříve v prvním čtvrtletí roku 2004, kdy se o něj budou zajímat zastupitelé kraje.
Současný stav nakládání s odpady v kraji hodnotí informační verze koncepce konstatováním, že v kraji se vyskytuje velké množství odpadů, včetně nebezpečných. Je zřejmé, že největší prostor pro snižování produkce odpadů je inovace technologických postupů ve výrobě.
Silné a slabé stránky
Dosavadní vývoj budování infrastruktury pro nakládání s odpady je v kraji celkem příznivý. Umožňuje její dynamické rozšíření a dobudování tak, aby Moravskoslezský kraj byl jedním z prvních, který bude plnit všechny požadavky stanovené novými právními předpisy. Je ale nutné vzít v úvahu všechny souvislosti.
Například mezi silné stránky patří relativně dobře fungující odpadové hospodářství kraje nebo fakt, že orgány města a obcí mají skutečný zájem zlepšit stav věci. V současnosti provozovaná zařízení na zneškodnění a využívání odpadů mají dobrou úroveň a podniky mají snahu minimalizovat objem odpadů, přičemž roste počet těch, které aplikují normy ISO 9000 a ISO 14 000.
Za slabé stránky však v Moravskoslezském kraji považují časté změny a nedostatky v legislativě, ale i nestabilní dotační systém a chybějící dlouhodobou koncepci odpadového hospodářství státu. Vidí také hodně dalších možností pro snížení vysokého podílu skládkování směsného komunálního odpadu. Nepříznivý je i fakt, že odpady se jen velmi málo využívají jako zdroje energie. Je nutné počítat i se stále nízkou úrovní ekologického povědomí občanů i mnohých vedení firem, kteří mají snahu obcházet zákon o odpadech. Schází dostatek sběrných dvorů a kapacity výkonných kompostáren.
Rámcové cíle
Koncepce nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji (informační dokument) je soubor konstatování a námětů o desítkách stran. Protože jde o verzi informační, je řada tematických okruhů formulována značně obecně. Rámcové cíle jsou následující:
- plošné posílení separace využitelných složek a jejich dotřídění v síti dotřiďovacích linek,
- zajištění odbytu vyseparovaných složek, zejména pro materiálové využití,
- důsledná separace nebezpečných složek a nepoužitelných léčiv, a mnohé další.
Pro definitivní stanovení koncepce však materiály obsahují mnoho jasně formulovaných údajů, například výpočet požadované míry separace s ohledem na recyklaci a využití obalových odpadů. V tomto bloku jsou uvedena data u papíru a lepenky, skla, plastů a kovů, pomocí nichž je propočten vývoj separace do roku 2005. Počítá se s produkcí odpadů u zhruba stále stejného počtu obyvatel (okolo 1,3 miliónu). Jiný, související dokument rozvádí tuto problematiku až do roku 2020, a to i v komoditách jako jsou zemina nebo kameny, ostatní nekompostovatelný odpad, odpad z tržišť, uliční smetky, kal ze septiků, autovraky nebo odpady druhově blíže nespecifikované.
Co se týče separovaného sběru skla, je požadavek pro rok 2005 již ve výši 80 %. Ovšem jeden z propočtů uvádí, že současnou míru separace skla je nutné zvýšit zhruba třikrát, aby mohly být požadavky roku 2005 splněny. U plastů se počítá s jejich celkovým využitím v roce 2010 přes 28 tisíc tun a o deset let později více než 33 tisíce tun. Jinak je tomu u kovů, kde je separovaný sběr limitován do roku 2005 parametry obalového zákona. Zatímní množství kovových obalů je v celkovém množství komunálního odpadu a obalových prostředků zastoupeno jen pěti procenty.
Jiří Starý
