Jak se žije lidem kolem skládky komunálního odpadu? Jaký je jejich názor na problémy životního prostředí? Jak třídí odpad? Co by podle jejich názoru měla přinést modernizace skládky? Kdo je důvěryhodným zdrojem informací o životním prostředí?
Ve středočeské obci Lány funguje už řadu let skládka společnosti Ekologie, s. r. o. Před chystanou modernizací a rozšířením technologií zde poněkud netradičně proběhl sociologický průzkum. Ing. Eva Perglerová, prokuristka společnosti vysvětluje: "Zavádíme novou politiku firemní odpovědnosti a hledali jsme směr, kam by bylo nejlepší ji směřovat. Proto jsem se rozhodli zeptat se lidí, co je pro ně ve vztahu ke skládce zásadní. Jde nám o to, aby plán modernizace odpovídal očekáváním místních obyvatel."
Březnový sociologický průzkum proběhl v okolí skládky v obcích Lány, Nové Strašecí a Rynholec. Provedla ho agentura Markent, která se problematikou postojů občanů k životnímu prostředí a odpadům zabývá dlouhodobě.
S žádostí o rozhovor bylo osloveno celkem 196 respondentů, zpracování dat a jejich analýza tak byla provedena na celkem 138 případech. "Postupně jsme navštívili několik desítek vytipovaných domácností, které představovaly velmi přesně vybraný vzorek místních obyvatel," vysvětluje Jiří Remr z agentury Markent. "Při průzkumu jsme zjistili, většina populace v těchto obcích je stavem životního prostředí spokojena. Na počátku roku jsme dělali průzkum na Karvinsku, kde byly hodnoty přesně opačné," poznamenává Jiří Remr.
Na přípravě průzkumu se podílela pracovní skupina, v které byli zástupci společnosti Ekologie, Českých lupkových závodů, na jejichž pozemku je skládka, i zastupitelé okolních obcí. Ti mohli do průzkumu vložit i vlastní otázky, a tím ho využít i pro vlastní účely.
TRADIČNÍ POSTUP, KTERÝ LZE ZLEPŠIT
Respondenti ve všech třech obcích uvedli jako hlavní problémy nadměrnou automobilovou dopravu, nepořádek v obci, psí exkrementy, rozbité silnice/chodníky, chybějící kapacita školky/školy/jeslí. Opakovaně byl zmíněn hluk, přeplněné kontejnery na tříděný odpad, skládka, špatné sousedské vztahy, žádné kulturní a sportovní vyžití. Spokojenost se stavem životního prostředí je ve všech obcích vysoká.
Skládkování je zde vnímáno jako do jisté míry tradiční a přijatelný způsob nakládání s odpady. Lidé se ho snaží podpořit tím, že poměrně dobře třídí. Jednou z otázek průzkumu bylo, jak daleko by musela být vzdálena skládka od bydliště respondenta, aby ji byl ochoten akceptovat. Pro vzdálenost méně než 5 km se vyjádřilo v Lánech 35 %, v Novém Strašecí 53 % a v Rynholci 49 % respondentů. Naopak více než 10 km požadovalo v Lánech 40 %, v Novém Strašecí 10 % a v Rynholci 28 % respondentů.
Průzkum také zkoumal, jaké jsou preferované způsoby nakládání s odpady. Nejvíce se lidé přikláněli právě ke skládkám, nejméně ke spalovnám. Je však otázka, zda má smysl ptát se veřejnosti na tyto podrobnosti, zejména když se nedá očekávat, že by lidé měli podrobnější informace o jednotlivých technologiích. To, čemu pak lidé dají přednost, vychází spíše z jejich dojmů či zaslechnutých informací. Naznačuje to například nulová podpora spalování, které má díky dlouhodobé mediální kampani špatnou pověst, a naopak podpora kompostování, které však de facto nemá pro obecné problémy nakládání s odpady větší význam, jen na lidi působí "známě".
Obecně se ukázalo, že lidem provoz skládky vadí relativně málo. Modernizaci, která by zajistila, aby skládka nezapáchala, podpořilo 80-90 procent respondentů ve všech obcích.
Slušnou podporu měl i návrh, aby se díky modernizaci snížila daň z nemovitosti (52-80 %) nebo snížil poplatek za odpady (57-67 %). Respondenti preferují skládku na území vlastní obce s tím, že by jejich obec měla příjem z ceny za ukládaný odpad "K modernizaci skládky se lidé staví velmi jednoznačně. Spojují s ní i zvýšení prestiže celé obce," poznamenává Jiří Remr z agentury Markent.
Průzkum přinesl i další informace, například se ukázalo, že 96 % obyvatel v Lánech důvěřuje svému starostovi, ale informacím Ministerstva životního prostředí věří jen 55 % z nich.
MODERNIZACE S MBÚ
Skládka funguje od roku 1993. "Máme jedno specifikum -skládka je umístěna ve vytěženém lomu po lupku," vysvětluje Ing. Petr Svoboda z Českých lupkových závodů, který připravuje modernizaci skládky. "Lupek je jílovec, který se používá při výrobě žáruvzdorné keramiky. Má to své výhody. Skládka neční nad terén a lupek funguje jako přirozená těsnící vrstva. Kromě toho má samozřejmě skládka i veškeré moderní zabezpečení a izolaci od okolí."
Přestože je podle Petra Svobody skládka provozována podle všech zákonů, společnost Ekologie se rozhodla navázat na evropský trend, podle kterého už prosté skládkování nestačí. Oproti současnému stavu se bude směsný komunální odpad před skládkováním zpracovávat ve speciálním integrovaném centru, zbudovaném na skládce. Vedle ekologičtějšího nakládání s odpady tak modernizovaný provoz významně zlepší životní prostředí v okolí skládky: mělo by dojít především ke snížení zápachu, rizika požárů, úletů plastů, ale i k efektivnějšímu zamezení ukládání odpadů, které na skládku nepatří.
"Na skládku se bude stále jako doposud vozit jen stávající sortiment odpadů, především směsný komunální odpad. V hale mechanické úpravy odpadů se vytřídí kovové a spalitelné části, případně i nebezpečné složky," popisuje fungování zamýšleného integrovaného centra Eva Perglerová ze společnosti Ekologie. Biologická část komunálního odpadu se bude po vytřídění zpracovávat procesem fermentace ve speciálních boxech s biofiltry. Produkt fermentace již bude biologicky stabilní, tedy bez zápachu, a skončí na skládce.
Fakticky tedy půjde o technologii mechanicko-biologické úpravy. Spalitelná, "nadsítná" frakce bude podle Ing. Svobody směřovat jako náhradní palivo do elektrárny.
Nový provoz by měl být zahájen v roce 2013. Celková investice má dosáhnout 300 milionů korun, přičemž 40 % hodlá společnost získat z dotací OPŽP, zbytek úvěrovat z vlastních zdrojů.
"S naším záměrem jsem seznámili zastupitele v Lánech, jejich přístup byl pozitivní," říká Perglerová. "V nejbližších dnech se chystáme také do Nového Strašecí a Rynholce."
-kce-
V nejnižším bodu bývalého lomu, nyní skládky, je jezírko s rybami. Je to skvělý indikátor úniků skládkových vod.
Podle Petra Svobody (ČLUZ) chce skládka navázat na evropský trend, podle kterého už prosté skládkování nestačí.
