01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak se občané dívají na třídění odpadů

Separovaný sběr komunálního odpadu běží prakticky ve všech obcích České republiky. Pro další zlepšování systému je však dobré vědět, jaké jsou postoje obyvatel k otázkám kolem systému nakládání s odpady.

V roce 2006 byly zveřejněny výsledky komplexního výzkumného šetření, které tyto otázky zkoumalo. Sběr dat proběhl na celém území České republiky. Počty respondentů v jednotlivých krajích ČR byly zvoleny tak, aby jejich zastoupení v rámci celého státu bylo proporcionální. Zpracování dat a jejich analýza byla provedena na odpovědích od 1532 respondentů. Data byla získávána osobními rozhovory: vyškolený tazatel kladl respondentovi otázky a zaznamenával v průběhu rozhovoru jeho odpovědi do dotazníku.

Oblast, již se průzkum dotýkal, byla velmi rozsáhlá: od hodnocení práce svozových firem, přes postoje k třídění v domácnosti, až po názory na škodlivost spaloven a skládek nebo potřebu zavedení vratných obalů. Některé výsledky průzkumu přinesly zajímavé nové informace, jiné jen potvrdily to, co vlastně všichni víme.

SVOZOVÉ FIRMY

Při hodnocení práce svozových firem nechali tazatelé respondentům volnost vyjádřit vlastními slovy, co jim na práci "popelářů" nejvíce vadí, případně co jim vyhovuje. Nejčastějším důvodem stížností byl nepořádek kolem popelnic a kontejnerů. Zmínilo se o něm téměř 70 procent všech tázaných občanů. Druhou nejčastější námitkou bylo, že popeláři nezacházejí šetrně s kontejnerem, či popelnicí a tím ji ničí.

Další dvě nejčastěji zmiňované námitky jdou tak trochu proti sobě a jen ukazují, jak osobní postoje průzkum zachytil. Čtyřicet procent respondentů si stěžovalo, že svozové firmy jezdí během dne a zatarasí celou ulici. Na druhé straně 34 procent dotázaných neslo nelibě, že firmy jezdí příliš brzy ráno a vzbudí je. Jak je vidět, nikdy se nedá zavděčit všem.

Třetina obyvatel je přesvědčena, že svozové firmy sesypávají dohromady vytříděný a směsný odpad. Z těchto odpovědí je zřejmé, že veřejnost stále ještě není dostatečně informována, jaké problémy separovaný sběr doprovázejí: za sesypávání odpadů dohromady může občan považovat například to, že stejný vůz sváží různé odpady. Může také být svědkem, že znečištěný obsah např. žlutého kontejneru musí jít do směsného odpadu. Jedinou možností, tyto "urban legend" rozptýlit, je lepší informování veřejnosti.

Rozhodně se však nedá vyloučit, že hlas lidu upozorňuje na nekvalitní práci svozových firem, které sice formálně zajišťují třídění odpadů, ve skutečnosti si ale zjednodušují situaci jejich odvezením na (vlastní) skládku.

SBĚRNÉ DVORY

Značná část průzkumu byla věnována otázce, jaké postoje zaujímá veřejnost vůči význačným zařízením odpadového hospodářství - sběrným dvorům, třídičkám odpadu, skládkám a spalovnám. Vesměs vyšla najevo hluboká neinformovanost veřejnosti i v těchto otázkách, doprovázená vyhraněnými, většinou negativními postoji. Nejlépe z průzkumu vyšly sběrné dvory v obcích, zřejmě díky tomu, že je lidé nejvíce znají.

Tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že o sběrných dvorech ví velmi málo, případně vůbec nic. Přesto je nejvíce zajímá, co vše se tam může ukládat, kde je dvůr umístěn, co se děje s přivezeným odpadem, jaké jsou poplatky za uložení a jaká je otvírací doba.

Za negativa sběrných dvorů považovali dotázaní hlavně nepořádek a špínu vně i uvnitř, hluk a větší provoz v jejich okolí, zápach a obecně neestetický vzhled sběrných dvorů. Umístění dvora v nejbližší vzdálenosti od bydliště by však velmi vadilo jen 7 % lidí, naopak naprosto by to nevadilo dvanácti procentům obyvatel. Jak dále uvidíme, je tu velký rozdíl například od umístění skládky, či spalovny.

SPALOVNA

Podle průzkumu má o spalovnách velmi mnoho informací pouze jedno procento obyvatel. Kolem 41 % obyvatel říká, že o nich neví vůbec nic, zbytek uvádí, že má pouze povšechné informace, nebo ví velmi málo. Zájem o konkrétní informace se vztahuje hlavně k tomu, co všechno tato zařízení spalují a jak ovlivňují životní prostředí.

Přestože - jak uvádějí - nevědí o spalovně v podstatě nic, skoro čtyřiceti procentům obyvatel by rozhodně velmi vadilo umístění spalovny v jejich blízkosti. Vzdálenost, kde se tento rozhodný odpor "láme", je zhruba 10 až 50 kilometrů od bydliště tázaného. Nejspíše tedy jde o klasický NIMBY (not-in-my-backyard, ne-na mém-dvorku) efekt. Jako způsob protestu proti výstavbě spalovny v okolí by většina obyvatel (kolem 80 %) volila podepsání petice, zhruba polovina by se zúčastnila demonstrace.

Dotázaní uváděli, že jim u spalovny komunálního odpadu nejvíce vadí zápach, velký provoz a hluk. Téměř tři čtvrtiny odpovídajících uvedlo, že spalovny ničí životní prostředí, hlavně ovzduší.

SKLÁDKY

Informovanost o skládkách byla podobná: jedno procento dotázaných ví o skládkách všechno, 31 % o nich neví nic, zbytek má jen povšechné informace, nebo ví velmi málo.

Co se týče skládek, lidi hlavně zajímá, kde jsou umístěné, jak fungují, jaký mají vliv na životní prostředí a co se na nich ukládá.

Umístění skládky v bezprostředním okolí by si nepřálo 33 % obyvatel, což se kupodivu zase tak moc neliší od spaloven. Také akceptovatelná vzdálenost skládky od bydliště se pohybuje mezi 10-50 kilometry, podobně jako u spaloven.

Na skládce nejvíc vadí zápach, hluk a provoz a to, že ničí životní prostředí, působí nepořádek, špínu. Skládky působí podle dotázaných negativně, protože lákají hmyz, ptáky hlodavce a "podivné lidi". Proti skládce, stejně jako proti spalovně, by opět lidé volili petice a demonstrace (ve zhruba stejném percentuálním zastoupení).

TŘÍDIČKY ODPADU

Také u těchto zařízení trvá skoro naprostá neinformovanost - přes 80 % lidí o nich neví nic, nebo jen velmi málo. Mají však zájem o informace, hlavně co a jak se na třídičce třídí, jak zařízení funguje, kde v obci třídička stojí a kolik stojí celý systém peněz. Za hlavní negativa označili dotázaní hluk, zápach, nepořádek a provoz v okolí. Nicméně třídička by vadila pouze 12 % obyvatel a akceptovaná vzdálenost od vlastního bydliště je do deseti kilometrů.

Překvapivě poučené byly postoje obyvatel k jednotlivým způsobům odstraňování odpadů z hlediska dopadu na životní prostředí. Za nejhorší se považuje spalování odpadů doma, po něm následuje skládkování, pak spalování ve spalovnách. Za nejlepší způsob jak nakládat s komunálním odpadem považují občané jeho třídění.

- est -

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down