,,Sankce, které jsme schválili a které ještě v budoucnu možná přijmeme, nás nutí naléhavě zvažovat jejich dopady na naši ekonomiku," řekl italský premiér v Římě poté, co summit EU schválil zavedení tvrdých sankcí vůči Rusku za jeho vojenský útok na Ukrajinu. Sankce míří mimo jiné na ruskou energetiku, dopravu, obchod a banky. Země EU se ale neshodly na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jak požaduje Ukrajina. Proti byly mimo jiné Německo či Itálie.
Protiruské sankce ve svém důsledku zasáhnou i státy EU. Draghi před italskými poslanci připomněl, že největší obavy panují ohledně energií. ,,Zhruba 45 procent plynu, který dovážíme, je z Ruska. Ještě před deseti lety to bylo asi 27 procent," řekl italský premiér. ,,Možná bude nutné znovuotevřít uhelné elektrárny, abychom pokryli případný nedostatek energií v krátkodobém horizontu," dodal Draghi.
Italský premiér rovněž oznámil, že je vláda připravena poslat až 1400 svých vojáků do zemí východního křídla NATO. V současnosti má země své stíhačky v Rumunsku a zhruba 240 vojáků v Lotyšsku. Řím také chystá finanční pomoc Ukrajině ve výši 110 milionů eur (2,7 miliardy korun).
Současné události podle Draghiho ukázaly, že Itálie v posledních desetiletích neudělala dost pro rozvoj alternativních zdrojů energie. Deník La Repubblica dnes napsal, že v Itálii je nyní funkčních sedm uhelných elektráren, které mají být uzavřeny do konce roku 2025 a v současnosti pokrývají zhruba pět procent italské výroby elektřinu. Uhelnou elektrárnu v sardinském městě Fiume Santo vlastní skupina EPH českého miliardáře Daniela Křetínského.
V souvislosti se zaručením energetické bezpečnosti by italská vláda ráda posílila domácí těžbu zemního plynu. Draghi poukázal na to, že italská těžba se za 20 let snížila ze 17 miliard metrů krychlových na zhruba tři miliardy metrů krychlových. V minulých letech se ale proti prodlužování těžby plynu či otevírání nových těžebních polí konaly v zemi demonstrace.*
-čtk-
