Na červnové konferenci Odpady a obce, konané v rámci Odpadových dnů 2001 v Hradci Králové, jsem prezentoval Koncepci nakládání s odpady ve Zlíně pro období 2001-2004. V návaznosti na to jsem byl dánskou organizací International Solid Waste Association pozván k účasti na světovém kongresu ISWA 2001.
Kongres se konal počátkem září 2001 v norském Stavangeru pod heslem Waste in a Competitive World, což lze přeložit jako "Odpad ve světě konkurence" nebo "Odpad v konkurenčním prostředí". V poslední době se totiž odpad stává stále více obchodovatelným zbožím, a proto je nezbytné, abychom se učili vypořádat také s průvodními jevy každého obchodování, tedy i s konkurencí.
O tom, že se "obchodování s odpady" významně dotýká také našich měst a obcí, svědčí nejen vzrůstající zájem českých municipalit. Technické služby Zlín, s. r. o., nastoupily cestu separace před více než sedmi lety a finanční prostředky získané obchodováním s vytříděnými složkami odpadu tvoří dnes podstatnou příjmovou složku jejich rozpočtu.
Největší ekologický trh
Při zahajovacím ceremoniálu kongresu konstatoval evropský komisař Rolf Annerberg, že nakládání s odpady je možné považovat za největší ekologický trh v Evropě s ročním obratem přesahujícím 44 biliónů euro. Jedná se však o trh lišící se od ostatních trhů tím, že čím méně bude děláno (myslí se tím produkováno odpadů), tím vyšší bude náš výdělek (zisk). Vyslovil zajímavou myšlenku, že odpad není běžná "věc", protože vlastník musí neustále sledovat rizika plynoucí z jeho vlastností a garantovat kontrolní a jiná opatření, nezbytná pro fungování trhu s odpady. Zmínil také potřebu nalezení co nejpreciznější definice odpadu a vyzval účastníky, aby se pokusili najít možnosti vytvoření společné legislativy pro minimalizaci nákladů a recyklační postupy. Při správném nastavení "odpadářské politiky" lze totiž na odpad nahlížet jako na náhradní zdroj přírodních surovin.
Po celé tři dny probíhaly přednášky v osmi paralelních sekcích, přičemž dvě z nich byly specificky orientovány k problematice odpadového hospodářství ve Skandinávii. Zcela pro Zlín byla "ušitá" přednáška pana Adama Reada z Londýna na téma "Veřejná komunikační kampaň a skutečná úspěšnost působení na kolemjdoucí v Londýně". Sekce 2 byla zaměřena na skládkování odpadů. Zajímavé byly přednášky od rakouských přednášejících na téma posuzování vlastností a chování odpadů ze střednědobého a dlouhodobého hlediska (výluhy, monitoring vlivu na podzemní vodu a okolí skládek apod.).
Přednášku kolektivu autorů z Řecka jsem si vyslechl za účelem srovnání svých dosavadních zkušeností s odpadovým hospodářstvím na Krétě, kde jsem se v roce 1993 zúčastnil za město Zlín konference, abych tam prezentoval tehdejší zlínskou koncepci nakládání s odpady. Z přednášky na téma "Kritéria pro posuzování skládek z hlediska jejich vzhledu, přeměny a řízené ochrany při výběru vhodných lokalit" jsem si odnesl příjemné poznání, že konečně už i v Řecku uplatňují zodpovědný přístup při skládkování, protože mé veškeré zkušenosti byly dosud spíše negativní -skládka, jako Suchý důl ve Zlíně, byla ještě před osmi lety pro zástupce řecké samosprávy něčím z oblasti sci-fi.
V rámci sekce, zaměřené na recyklační technologie a různé systémy svozu, včetně kontroly zodpovědného přístupu producentů a energetické využití odpadů, jsem diskutoval s italským ředitelem společnosti R&D Cis S.p.A. panem Vienna Masimo na téma "Automatizace kontrolního systému při svozu domovního odpadu". V Technických službách Zlín, s. r. o., máme totiž spíše nedobré zkušenosti jak s českými, tak zahraničními výrobky.
V energetické sekci mne zaujala prezentace tzv. případových studií, provedených napříč Evropou, a to na téma "Neškodnost energie z recyklovatelných a kompostovatelných odpadů". Pan William Duncan z Belgie naznačil logické možnosti nakládání s vytříděnými složkami odpadu, samozřejmě při dostatečném přísunu financí (lépe řečeno dotací) do měst a obcí v celé Evropě. Pro demonstraci vycházel z konkrétních zkušeností v Německu, Švédsku a Portugalsku, což vzhledem k ekonomickým podmínkám v České republice není zcela srovnatelná situace při investování do finančně nákladných technologií. Ale třeba se jednou dočkáme...
Přednášky i exkurze
Svůj zájem jsem také zaměřil s ohledem na zlínskou koncepci i státní politiku poskytování dotací na projekty municipálního odpadového hospodářství v oblasti zpracování a využití biologického odpadu. Obsahově zajímavý referát přednesli náhradníci z německé university ve Weimaru na téma "Šíření zápachu z kompostovacích zařízení". Z praktického hlediska bude možné využít opatření, která byla prezentována jako odzkoušená pro snížení negativního působení zápachu kompostáren na okolní prostředí. Italský referent z Konsorcia italských kompostáren pan Carlo Noto la Diega přesvědčil přítomné o přímém vlivu kvality kompostu na jeho tržní odbyt. Řecko-americká přednáška na téma "Výčet výhod při uplatnění kompostování v koloběhu pevného domovního odpadu" a norský příspěvek "Kompostování vyžaduje kvalitu" byly poslední tečkou za oficiální částí kongresu.
Účastníci měli možnost exkurze do kompostárny společnosti I.V.A.R. v Hogstadu. Společnost IVAR IKS zastřešuje veškerý servis v oblasti nakládání s odpady pro oblast s 220 tis. obyvatel, žijících v 10 municipalitách. Ústředním mottem firmy je "From waste to energy" neboli Od odpadů k energii. Tímto heslem byl docela výstižně prezentován další směr v oblasti odpadového hospodářství, který umožní ekonomicky a ekologicky efektivně zpracovat dosud skládkované odpady. To spolu s diskuzemi na konferenci znovu potvrdilo správnost dílčích rozhodnutí při zpracování a dalším doplňování a aktualizaci koncepce města Zlína, především pak v oblasti zamýšleného kompostování odpadů a dalších investic do systému třídění (separace) odpadů.
Tomáš Úlehla,
člen Rady města Zlína
