Menu
e-shop
Irsko patřilo dlouhodobě mezi země s relativně nízkou mírou recyklace obalových materiálů, zejména PET lahví a plechovek. Přestože recyklace plastových lahví dosahovala přibližně 60 %, stále zůstávala výrazná část těchto obalů nevyužita a končila v odpadu.
Zálohový systém proto zemi přinesl výrazné zlepšení v míře recyklace. Již během prvních měsíců provozu bylo zaznamenáno zvýšení návratnosti obalů na více než 70 %, což výrazně překročilo původní očekávání. Očekává se, že do roku 2025 dosáhne systém cílové hodnoty 77 % a do roku 2029 dokonce 90 %.
„Míra recyklace se zlepšuje, množství odpadu se snižuje, životní prostředí je čistší a komunitní skupiny, školy, charity a sportovní kluby mají z vrácení peněz velký prospěch. Těším se, že v letošním roce uvidíme další pozitivní výsledky,” uvedl Alan Dillon z irského Ministerstva klimatu, životního prostředí a energie.
Zálohový systém v Irsku zahrnuje PET plastové lahve a hliníkové plechovky o objemu od 150 ml do 3 litrů. Záloha ve výši 15 centů se vztahuje na nádoby o objemu od 150 ml do 500 ml, zatímco záloha ve výši 25 centů se vztahuje na nádoby o objemu od 500 ml do 3 litrů.
Přestože zálohový systém v Irsku funguje úspěšně, jeho zavedení a provoz provázely i řady výzev, které odhalily důležité aspekty pro další rozvoj systému a inspiraci pro ostatní země.
Jednou z největších výzev bylo zajištění dostatečného počtu zpětných automatů v celé zemi. Tyto automaty vyžadují nejen počáteční investice do nákupu a instalace, ale také pravidelnou údržbu a servis, aby fungovaly bez poruch. Náklady na provoz a servis jsou nemalé a vyžadují efektivní plánování a koordinaci mezi provozovateli automatů a sběrnými místy.
Dalším logistickým problémem byla distribuce automatů zejména do menších obcí a venkovských oblastí, kde je nižší hustota obyvatel a zároveň menší počet obchodů. Zde bylo nutné hledat kompromisy, například sdílení automatů mezi více prodejci nebo zřízení centrálních sběrných míst, což však může snížit komfort pro spotřebitele.
Malé obchody a nezávislé prodejny čelily zase značným provozním výzvám. Instalace zpětných automatů vyžaduje dostatek prostoru, který v mnoha menších prodejnách chybí. Navíc skladování vrácených obalů představuje logistickou zátěž – obaly je potřeba pravidelně odvážet a skladovat, což zvyšuje nároky na skladovací kapacity a personál.
Některé obchody proto zvažovaly, zda se do systému zapojit, nebo raději zůstat mimo něj, což mohlo ovlivnit dostupnost sběrných míst pro spotřebitele. Pro řešení těchto problémů proto koordinátor systému Re-turn Ireland spolu se státními orgány vytvořil soubor grantů a poradenských služeb, které pomáhají menším podnikům s adaptací na nový režim. Menší obchody například mohou žádat o finanční příspěvek na nákup a instalaci zpětných automatů. Výše grantů se liší podle velikosti provozovny a specifických potřeb, typicky pokrývá část nákladů (například 30–50 % investice). Některé programy poskytují finanční podporu na stavební úpravy či reorganizaci prodejních prostor, které jsou nezbytné pro umístění automatů a skladování vrácených obalů. Podnikatelé také mají přístup k odborným konzultacím, které pomáhají optimalizovat provoz systému v jejich podmínkách, řešit logistiku a zefektivnit administrativu.
Další klíčovou výzvou bylo efektivní informování veřejnosti o fungování systému. Zpočátku docházelo k nejasnostem, například ohledně toho, které obaly jsou do systému zahrnuty, kde je možné je vracet, nebo jakým způsobem získat zálohu zpět. To vedlo k určitým frustracím a snížení počátečního zájmu o vracení obalů. K překonání těchto problémů přispěly rozsáhlé informační kampaně, které využívaly televizní a rozhlasové spoty, online média, sociální sítě i informační materiály v obchodech.
Některé automaty měly v počátečních měsících provozu technické potíže, například s rozpoznáváním obalů nebo s tiskem potvrzení o vrácení. To musel provozovatel systému urychleně řešit a díky tomu se upravil software a hardware, které zlepšily uživatelskou přívětivost a spolehlivost.
Maloobchodníci museli investovat do pořízení a instalace zpětných automatů, které jsou nezbytné pro sběr vrácených obalů. Cena jednoho takového automatu v rámci zálohového systému v Irsku se obvykle pohybuje v rozmezí 10 000 až 25 000 eur v závislosti na typu, kapacitě a funkcionalitě zařízení.
Kromě samotného nákupu je také nutné počítat i s náklady na údržbu, pravidelný servis a případné opravy zařízení.
Další významnou položkou byla také náklady na školení personálu. Zaměstnanci musí být dobře obeznámeni s fungováním systému, aby mohli zákazníkům poradit, pomoci s obsluhou automatů a řešit případné komplikace.
Zavedení systému znamenalo také zvýšenou administrativní náročnost. Maloobchodníci musí evidovat množství vrácených obalů, správně vyúčtovat zálohy a komunikovat s provozovatelem systému. To vyžaduje čas a často i dodatečné pracovní kapacity, což může být pro menší provozy problém.
Pro některé menší obchody však byla administrativní zátěž neúměrná jejich kapacitám, což znamenalo pro provozovatele systému Re-turn hledat efektivnějších řešení, jako třeba sdílení administrativních služeb nebo využití specializovaných softwarových nástrojů pro konkrétní případy. Zálohový systém také ovlivnil organizaci provozu v maloobchodních prodejnách. Nároky na prostory pro umístění automatů a skladování vrácených obalů vyžadují přizpůsobení prodejních prostor a logistických procesů. Některé obchody tak musely reorganizovat skladové prostory nebo upravit pracovní rozvrhy, aby zajistily efektivní sběr a skladování obalů.
I přes tyto počáteční problémy však podle dat irského Ministerstva životního prostředí zaznamenaly supermarkety a větší maloobchodní řetězce zvýšení návštěvnosti zákazníků.*
-wal-
