Integrovaný systém v Jihomoravském kraji

V oblasti komunálních odpadů je cílovou hodnotou zajistit separaci a sběr využitelných složek komunálního odpadu. Na základě zahraničních zkušeností bylo stanoveno snížení o 20 % výskytu do roku 2005 a 30 % výskytu do roku 2010. Tento cíl vychází z předpokladu materiálového využití složek komunálního odpadu (tzn. sběrná místa - sklo, papír, plasty, textil -a sběrné dvory - bio, kovy, staveb. odpady atd.

U nebezpečných složek komunálních odpadů je třeba zajistit jejich sběr a odstranění. Při použití účinné osvětové kampaně předpokládají zpracovatelé snížení o 50 % výskytu do roku 2005, 75 % výskytu do roku 2010.

Energetické využití spalitelné složky zbytkového komunálního odpadu vychází z předpokladu využití spalovny SAKO jako celokrajského zařízení. Cílové hodnoty: snížení o 50 % výskytu do roku 2005, 75 % výskytu do roku 2010.

Cílové hodnoty pro sběr a využití obalového odpadu jsou uvedeny v tab. 1.

Dvě varianty

Systém nakládání s komunálními odpady (KO) na krajské úrovni byl zpracován ve dvou variantách. Obě počítají s využitím spalovny SAKO Brno, a. s., jako celokrajského zařízení. Energetické využití zbytkového komunálního odpadu je jediné kapacitně odpovídající a technicky dlouhodobě ověřené řešení.

V první variantě se navrhuje třídit z komunálního odpadu v městech a obcích tzv. "u zdroje" ty komodity, které mají reálné uplatnění na trhu druhotných surovin. Plošné zavedení separovaného sběru biodegradabilní složky komunálního odpadu formou rozmístění nádob není v systému se spalovnou KO nutné, navíc přes svou technickou a ekonomickou náročnost a hygienické problémy nepředstavuje kapacitně významové řešení. Navrhuje dobudovat a optimalizovat dostatečnou a efektivní síť sběrných dvorů (se sběrem biodegradabilních a velkoobjemových odpadů, kovů, elektronického odpadu, stavebního a nebezpečného odpadů a dalších složek).

U výrobků s povinností zpětného odběru lze využít systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovený obcí (např. využití sběrných dvorů). U malých obcí je potřeba zajistit tyto služby formou mobilního sběru.

Zbytkový KO by se z města Brna a jeho okolí svážel přímo na spalovnu SAKO svozovými vozy. Ve vzdálenějších regionech by fungovala regionální překladiště (zhruba 1-2 na okres) s využitím silniční nebo železniční dopravy pro dopravu do spalovny. Je navržena jednotná cena za spalování pro celý kraj. Ke snížení nákladů by mělo přispět využití zbytkového KO z okolních krajů.

Pro dotřídění složek KO ze separovaného sběru se považuje za optimální vybudování pěti dotřiďovacích linek, tj. s cílovým stavem jedné na území bývalého okresu.

Na zpracování nekontaminovaného biodegradabilního odpadu z údržby zeleně, ze sběrných dvorů, zemědělství, lesnictví, obchodu a kalů z ČOV se navrhuje vybudovat optimální síť kompostáren. V prostorách skládek považují zpracovatelé za žádoucí budovat, pokud je toto technicky a ekonomicky možné, komplexní centra nakládání s odpady (kompostárna, deponie pro shromažďování stavebních odpadů pro recyklaci atd.) Navržená varianta uvažuje s postupným útlumem skládkování komunálních odpadů do roku 2010, a to ve vztahu k omezování uložení biologicky rozložitelného odpadu. Schéma integrovaného systému podle první varianty je uvedeno na obrázku.

Druhá varianta se liší od první především v nakládání se zbytkovým KO. Ostatní prvky integrovaného systému OH zůstávají zachovány. Zpracování zbytkového KO se navrhuje na automatických třídicích linkách - balistických separátorech (tři třídicí linky v kraji). Zbytkový směsný KO se na nich třídí čtyři frakce -spalitelná složka (lehká frakce), nespalitelná složka (těžká frakce), železné kovy a podsítná frakce. Poslední frakce s vysokým obsahem biodegradabilních odpadů, která není pro vysoký obsah nečistot vhodná ke kompostování, by se zpracovávala anaerobní digescí. Překladiště, třídicí linky a technologie anaerobní digesce by se měly budovat jako komplexní centra, aby se minimalizovaly přepravní náklady.

Obaly

Pro nakládání s obalovým odpadem přepokládá koncepce do roku 2005 rozšířit kapacitu sítě sběrných kontejnerů v obcích na dvojnásobek. V kraji je připravován podnikatelský záměr na vybudování linky na recyklaci PET lahví systém "bottle-to-bottle", s uvažovanou kapacitou 6000 t/rok. Produktem linky je recyklát, tzv. PET resin, který slouží jako surovina při výrobě nových lahví. Financování projektu chce firma zajistit částečně z vlastních zdrojů a z větší části z úvěru.

Biodegradabilní odpady a kaly

Množství biodegradabilních odpadů ukládaných na skládky bude nutné do roku 2010 snížit na 75 % produkce roku 1995 (směrnice Rady EU 99/31/EC). Na základě zahraničních zkušeností je možno konstatovat, že je nereálné zajistit oddělení biologické složky od směsného odpadu pouze primárním tříděním u producenta.

Technologie prostého kompostování nejsou schopny zvládnout celkové množství biologických odpadů (dle odhadu 2-3 mil. tun odpadů v roce 2010 v ČR). Proto je nezbytné propojit potřeby jednotlivých původců a jednotlivých kategorií biologických odpadů v jeden logistický celek. Rovněž je nereálné nalezení lukrativního odbytu pro vysoce kvalitní kompost u odběratelů.

Proto chce kraj prosadit dotační podporu pro na výstavbu zařízení k využívání biodegradabilních odpadů a podporu zemědělců využívajících komposty.

Společně s problematikou biodegradabilních odpadů bude řešena také problematika odpadů ze zemědělství a lesního hospodářství. Jako zemědělský odpad je v Jihomoravském kraji vykazován nejčastěji odpad 02 01 06 zvířecí trus, moč a hnůj a odpad 02 01 03 rostlinná tkáň.

Konkrétní nakládání s kalem bude záviset na podmínkách jednotlivých provozovatelů ČOV (kvalita, obsah rizikových prvků, patogenních mikroorganismů) a ekonomických možnostech provozovatelů. Jsou podporována dlouhodobá řešení, tj. podpora úpravy kalů a jeho aplikace do zemědělské půdy, prevence znečištění odpadních vod především těžkými kovy a podpora budování zařízení k využívání kalů.

Stavební odpady

Míra recyklace stavebních odpadů v České republice dosahuje kolem 22 %. V zemích s rozvinutým systémem recyklace jsou tato čísla několikanásobně vyšší. Pro zlepšení situace je nutno zamezit možnosti nelegálního nakládání se stavebními odpady -zejména jejich neřízené a nepovolené využívání formou samoúčelných rekultivací a terénních úprav. Při uvádění recyklátu -výrobku do oběhu dodržovat zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a tím rozšířit možnosti jejich využití v následné stavební výrobě.

Autovraky a pneumatiky

Základem celého systému musí být sběrná místa, kde bude mít poslední uživatel možnost odevzdat vyřazené vozidlo. Odtud budou autovraky soustředěny do demontážních středisek. Jako výhodné se jeví využít železniční dopravu.

V rámci Jihomoravského kraje je navrženo vybudování minimálně jednoho sběrného místa pro každý region bývalých okresních měst. Demontážní středisko by mělo být jedno pro celý kraj s umístěním v Brně nebo jeho okolí. Předpokládá se, že autovraky budou zpracovávány na šrédru v Tlumačově, který má dostatečnou kapacitu.

Starost o materiálovou recyklaci a budování nových technologií na recyklaci pneumatik je plně v kompetenci výrobců a dovozců. Využívají se v rotačních cementářských pecích jako náhrada paliva a kapacita je dostatečná.

Různé komodity

V Jihomoravském kraji chybí technologie na demontáž a zpracování elektrošrotu. Je nutno podpořit podnikatelské záměry na její vybudování, včetně sítě sběrných dvorů v obcích a mobilního sběru.

Na baterie se vztahuje povinnost zpětného odběru, kterou zajišťují výrobci a dovozci. Kovohutě Příbram mají dostatečnou kapacitu pro recyklaci olověných akumulátorů. Je však potřebné zajistit větší účinnost sběru.

RRA Jižní Moravy zpracovala projekt sběru, svozu a zneškodnění ledniček. Je nutné vybudovat systém sběru, svozu a demontáže. Zpětný odběr chladniček bude zajišťován povinnou osobou s využitím systému sběru a třídění komunálního odpadu v obcích nebo přenesením odpovědnosti na jinou právnickou osobu.

Starost o použité oleje je v kompetenci povinných osob (výrobců a dovozců), proto není nutné budovat technologii na odstraňování olejů. Je však nutné vést osvětovou kampaň vůči původcům odpadů, aby s těmito druhy odpadů nenakládali v rozporu s platnými právními předpisy. V současnosti je již odpadní olej využíván jako náhradu paliva v rotačních cementářských pecích v cementárně Mokrá.

Nebezpečné odpady

V Jihomoravském kraji je dostatečná kapacita na odstranění/energetické využití nebezpečného zdravotnického odpadu ve spalovně nebezpečných odpadů EKOTERMEX, a. s., a na recyklaci jeho využitelných složek. Proto není nutné budovat další konečnou technologii.

Podobně je v kraji dostatečně kapacitní technologie k využívání či odstraňování zářivek, navíc je starost o tyto odpady v kompetenci výrobců a dovozců.

Konečné zneškodnění odpadů s obsahem PCB se bude řešit v rámci Plánu OH ČR, a poté v závazné části POH kraje. Předpokládá se vypracování plánu dekontaminace. Držitelé PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB musejí zajistit jejich odstranění v souladu s platnými předpisy nejpozději však do konce roku 2010.

Průběžně bude nutno sledovat velké množství různého nebezpečného odpadu (produkce kolem 88 000 t) produkovaného především průmyslem. Z hlediska množství jsou nejdůležitějšími druhy nebezpečné stavební odpady (15 %), odpady ze spalování (18 %), upotřebené licí formy (14 %), různé kaly (16 %) a kontaminované odpady z kategorie ostatní (5 %).

Zvláštní důraz je třeba klást na pesticidy, kyanidy a odpady s obsahem chloru. Díky prevenci je však možno očekávat snížení produkce nebezpečných odpadů v těch organizacích, které zavádějí systémy čistší produkce či systémy environmentálního managementu. Vzhledem k tomu lze očekávat menší potřebu ukládání těchto odpadů na skládkách - tzn. současná kapacita skládek bude postačující.

Sanace

V rámci zpracování POH kraje bude nutno připravit evidenci projektů sanací starých skládek a rizikových ekologických zátěží. Cílem bude získat zdroje pro sanace nejzávažnějších rizikových starých skládek a zátěží, u kterých nebude možné zajistit financování od majitelů objektů/pozemků. Řazení do objektivně zdůvodněného seznamu krajských priorit by mělo pomoci usnadnit přístup k veřejným zdrojům.

(Zdroj: Návrhová část KKOH Jihomoravského kraje, kterou zpracoval Ecomanagement, s. r. o.)