Země skupiny G7 a partnerské státy takové dohody uzavírají se zeměmi, které potřebují pomoci s přechodem na čistší energie. Cílem je pomoci rozvojovým zemím snížit jejich závislost na fosilních palivech, jako je uhlí a plyn, které způsobují uhlíkové emise přispívající ke změně klimatu.
Pro Indonésii se jedná o velmi důležitý krok, neboť je významným vývozcem uhlí a v má bohatý potenciál pro rozvoj čistší energie.
Zúčastněné vlády – Spojené státy, Japonsko, Kanada, Dánsko, Evropská unie, Francie, Německo, Itálie, Norsko a Británie – poskytnou celkem asi deset miliard dolarů ve formě zvýhodněných půjček, grantů a vlastního kapitálu. Zbytek zajistí velké soukromé světové finanční instituce, které se již dříve zavázaly podporovat investice do ochrany klimatu, uvedli američtí představitelé.
Indonésie se v rámci dohody zavázala zajistit, aby emise z energetického sektoru země začaly klesat do roku 2030. Země také zintenzivnila svůj cíl, aby do roku 2050 bylo celé odvětví výroby energie bez emisí.
Zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn John Kerry uvedl, že USA a Indonésie připravovaly půdu pro tuto dohodu již od prvních dnů Joea Bidena v Bílém domě.
"Potýkali jsme se s nesčetnými problémy, abychom dospěli k dnešnímu průlomovému oznámení," řekl Kerry. Dohoda "může skutečně transformovat indonéský energetický sektor z uhlí na obnovitelné zdroje a podpořit významný hospodářský růst," dodal.
První zemí, která takovou dohodu podepsala, a to během loňské konference o klimatu COP26 v Glasgow, byla Jihoafrická republika. Dohoda s Indonésií je ale dosud největší, což odráží velkou závislost země na uhlí. Indonésie je třetím největším producentem uhlí na světě a průměrné stáří tamních uhelných elektráren je pouze 12 nebo 13 let. Tyto elektrárny mohou být v provozu až 45 let.*
-čtk-
