Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech ze dne 22. května 2001 zavazuje smluvní strany k odstranění výroby a použití nebo k omezenému užívání vybraných látek definovaných Úmluvou.
Oproti Protokolu o persistentních organických polutantech sjednanému k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice státu (CLRTAP), který má působnost v regionu EHK, je Stockholmská úmluva pojata globálně a má své konkrétní cíle i v rozvojových zemích.
Mezi persistentní organické polutanty mohou být zařazeny chemické látky cíleně vyráběné v různých sektorech průmyslu, pesticidy nebo vedlejší produkty průmyslových procesů nebo spalování. Na seznamu vybraných polutantů je osm látek používaných jako pesticidy. Dále jsou v úmluvě zahrnuty dříve vyráběné polychlorované bifenyly, u nichž má každá smluvní strana za povinnost přijmout opatření k odstranění použití polychlorovaných bifenylů v zařízeních (např. v transformátorech, kondenzátorech nebo jiných nádobách obsahujících kapalné zásoby) k roku 2025, podporovat opatření ke snížení nebezpečí a rizik při používání polychlorovaných bifenylů, učinit co možná nejdříve opatření k šetrnému nakládání s odpadními kapalinami a zařízeními kontaminovanými polychlorovanými bifenyly s obsahem PCB vyšším než 0,005 %, nejpozději však v roce 2028.
Úmluva se zabývá také persistentními organickými polutanty, které nezamýšleně vznikají a jsou neúmyslně uvolňovány z antropogenních zdrojů. Patří mezi ně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/PCDFs), hexachlorbenzen (HCB) (č. CAS: 118-74-1) a polychlorované bifenyly (PCBs). Schopnost poměrně značné tvorby a úniku uvedených chemikálií do životního prostředí mají podle Úmluvy spalovny odpadů, včetně spoluspalování komunálních, nebezpečných nebo zdravotnických odpadů nebo čistírenských kalů, cementářské pece spalující nebezpečný odpad, výroba celulózy a papíru používající chlór nebo chemikálie uvolňující chlór pro bělení a tepelné procesy v metalurgii (druhotná výroba mědi, hliníku a zinku, aglomerační zařízení v železářském a ocelářském průmyslu). Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se mohou také samovolně tvořit a uvolňovat u otevřeného spalování odpadu včetně hoření skládek, tepelných procesů v metalurgickém průmyslu nezmíněných v části II, domovních zdrojů spalování, zařízení a průmyslových kotlů na spalování fosilních paliv, zařízení na spalování dřeva a další biomasy, speciálních procesů chemické výroby, při kterých se samovolně vyvíjejí persistentní organické polutanty, zvláště při výrobě chlorfenolu a chloranilu, krematorií, provozu motorových vozidel, zejména při spalování olovnatého benzínu, destrukce zvířecích zdechlin (likvidace kadáverů), barvení (chloranilem) a konečné úpravě (s alkalickou extrakcí) textilu a kůže, šrotovacích strojů pro zpracování vyřazených vozidel, doutnání měděných kabelů a rafinérií odpadových olejů.
Implementace úmluvy
Za Českou republiku podepsal Stockholmskou úmluvu 23. května 2001 tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Parlament ČR ji ratifikoval 5. února 2002. Stockholmská úmluva má vstoupit v platnost po jejím podpisu a ratifikaci padesátým státem. Je velice reálné, že se tak stane v průběhu roku 2004. Proto je velmi důležité, aby o procesu její implementace byla informována státní správa, odborná i laická veřejnost.
Na počátku roku 2002 byl zahájen projekt financovaný GEF (Global Environmental Facility) prostřednictvím Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) s cílem připravit tzv. Národní implementační plán úmluvy pro Českou republiku. Národní implementační agenturou bylo jmenováno konsorcium RECETOX-TOCOEN & Associates. Tento projekt má dva konkrétní výstupy. Jednak je to Národní inventura persistentních organických polutantů České republiky, kterou můžete v úplné podobě najít na webových stránkách Národní implementační agentury (viz rámeček 2).
Druhým výstupem tohoto projektu je návrh Národního implementačního plánu (NIP) implementace Stockholmské úmluvy v ČR, jenž byl předán Ministerstvu životního prostředí ČR 15. ledna 2004. I tento návrh můžete najít na webové stránce konsorcia Recetox-Tocoen (viz rámeček 2).
Seskupení expertů
V rámci přípravy implementačního plánu bylo zřízeno Národní POPs Centrum (CZNPOPsCTR), které představuje seskupení předních českých expertů z různých rezortů a různých zaměření. Centrum vykonává expertní činnost ve všech oblastech týkajících se POPs problematiky, konzultace a expertní posudky pro státní administrativu, regionální a lokální instituce, NGO a media, na posuzování, hodnocení a interpretaci dat a informací kolem POPs. Dále se bude podílet na zpracování podkladů a informací pro aktualizaci Národní POPs inventury a případné aktualizace Národního implementačního plánu.
Centrum představuje odbornou základnu, jejímž cílem je přispět k porozumění problematiky POPs v podmínkách ČR, informování a interpretaci problémů spojených s těmito látkami v naší zemi. Cílem Centra je poskytovat expertní a odbornou pomoc, pokud jde o problematiku těchto a dalších chemických látek v životním prostředí. Pokud jde o kontakt s Centrem, můžete přímo zasílat elektronické dotazy na adresu: holoubek@recetox.muni.cz.
Projekt manager
Užitečné webové stránky
Národní implementační agentura RECETOX-TOCOEN & Associates -http://recetox.muni.cz
Text Stockholmské úmluvy - http://recetox.muni.cz /index.php
Národní inventura persistentních organických polutantů České republiky -http://recetox.muni.cz /projekty/Unido/narodni inventura pops.htm.
Návrh Národního implementačního plánu (NIP) - http://recetox.muni.cz /projekty/Unido/unido-NIP.htm /projekty/Unido/unido-NIP.htm
Národní POPs Centrum - http://recetox.muni.cz /pops-centrum/
