Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přichází s radikálními požadavky na změnu energetické politiky, aby svět do poloviny století dosáhl nulových emisí. V své zprávě navrhuje například okamžitě zastavit investice do ropných, plynových a uhelných projektů. Pokud vlády chtějí uhlíkovou neutralitu do roku 2050 zajistit, musí se nejpozději do roku 2035 zastavit prodej nových osobních aut se spalovacím motorem a globální odvětví elektřiny musí dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2040. Zpráva má být vodítkem pro další kolo globálních rozhovorů o klimatu, které se uskuteční v listopadu ve Skotsku.
V pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se státy zavázaly ke snaze udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupně. Emise skleníkových plynů by proto měly být do roku 2050 nulové. I kdyby ale všechny státy, které se k nulovým emisím do poloviny století zavázaly, svůj slib splnily, stejně se v roce 2050 bude dostávat do vzduchu 22 miliard tun oxidu uhličitého. Teplota by proto do roku 2100 vzrostla zhruba o 2,1 stupně Celsia.
Dosavadní opatření nestačí, upozorňuje agentura. Pokud bude svět chtít globálnímu oteplování zabránit, bude potřeba od základu změnit způsob, jakým se na planetě energie vyrábí, distribuuje a používá. "Cesta k čisté nule je úzká, ale stále dosažitelná. Pokud se chceme do roku 2050 k čisté nule dostat, nepotřebujeme žádné další investice do nových ropných, plynových a uhelných projektů," řekl agentuře Reuters výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Podle něj stojí lidstvo možná před nejnáročnějším úkolem v historii.
Podle analytika české poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora je nutné zprávu chápat spíše jako výzvu k rychlejším změnám v energetickém sektoru než jako reálně proveditelný požadavek. "Přinejmenším investice do plynových a ropných projektů nelze okamžitě zastavit a ani by to nebylo vhodné. Plyn bude hrát přinejmenším deset až 20 let roli významného přechodového paliva umožňujícího rychlejší odchod od uhlí – na tom je postavena například německá politika Energiewende. A ropné produkty budou ještě celá desetiletí nezbytným vstupem pro chemickou výrobu, přičemž emise CO2 lze v těchto procesech minimalizovat," řekl Gavor.
Zatímco nové investice do fosilních projektů nebudou nutné, bude do roku 2030 potřeba zvýšit globální investice v energetickém sektoru na pět bilionů dolarů (104 bilionů Kč) ročně, píší experti IEA. Nutné bude masivní nasazování obnovitelné energie. Téměř 90 procent výroby elektřiny by mělo do roku 2050 pocházet z obnovitelných zdrojů a většina zbytku z jaderné energie. Solární fotovoltaické zdroje by měly do roku 2030 přispívat 630 gigawatty (GW) ročně a větrná energie musí vzrůst na 390 GW, vypočítává IEA. To představuje dohromady čtyřnásobek objemu z loňského roku, který byl rekordní.
Zpráva vyzývá k odstavení nejméně efektivních uhelných elektráren do roku 2030. Ty, které budou ještě v roce 2040 v provozu, bude potřeba modernizovat. "Pro energetickou agenturu to je bod obratu," řekl listu Handelsblatt expert na energetiku John Feddersen z londýnské poradenské společnosti Aurora Energy.
Ekonom Capitaliked.com Radim Dohnal míní, že celá zpráva míří správným směrem a je velmi dobře, že existuje odvaha mluvit také o těchto nepříjemných tématech. "ČR podle mého soudu má velkou šanci v tomto úkolu obstát velmi dobře. Chybějící výkon uhelných a plynových elektráren by bylo třeba nahradit úsporami, obnovitelnými zdroji a modulárními jadernými reaktory. Současně je nutné snažit se o maximální prodlužování životnosti všech šesti stávajících tuzemských jaderných bloků až na 60 či 70 let," dodal.*
-čtk-
