Zpráva se zabývá výrobou technologií pro obnovitelné zdroje, včetně větrných turbín, tepelných čerpadel, baterií pro elektromobily, solárních panelů a elektrolyzérů na vodík. Výhled ale počítá s tím, že země na celém světě budou v plném rozsahu plnit závazky týkající se energie a klimatu, což bude vyžadovat jak politickou vůli, tak finanční prostředky.
Počet pracovních míst v odvětví produkce čisté energie by se měl do roku 2030 více než zdvojnásobit na téměř 14 milionů ze současných šesti milionů. Další rychlý růst odvětví a zaměstnanosti se očekává i v následujících desetiletích.
IEA ale také upozornila na rizika spojená s dodavatelskými řetězci, což je dlouhodobý problém, který v posledních letech vyhrotilo zvýšené geopolitické napětí a pandemie nemoci covid-19. Zpráva upozorňuje na případnou rizikovou koncentraci dodavatelských řetězců, a to jak u výroby technologií, tak u dodávek materiálu a surovin, na kterých je odvětví čisté energie závislé.
Zpráva ukazuje, že Čína dominuje jak výrobě, tak obchodu s většinou technologií pro čisté energie. U masově vyráběné technologie, jako jsou baterie, solární panely, větrníky, tepelná čerpadla a elektrolyzéry, mají tři největší producentské země na výrobní kapacitě každé technologie podíl nejméně 70 procent. Z toho Čína v každé z nich dominuje.
Také velká část těžby hlavních nerostných surovin je soustředěna v malém počtu zemí. Například Kongo se na celosvětové produkci kobaltu podílí více než 70 procenty. Na světové produkci lithia se pak více než 90 procenty podílejí pouhé tři země - Austrálie, Chile a Čína.
Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že planetě by u čistých technologií prospěla větší diverzifikace dodavatelských řetězců. "Jak jsme viděli v případě závislosti Evropy na ruském plynu, když jste příliš závislí na jedné firmě, jedné zemi nebo jedné obchodní cestě, riskujete, že v případě narušení zaplatíte vysokou cenu," dodal Birol.*
-čtk-
