Hubáčková kvituje, že s ohledem na unijní klimatické ambice došla komise k závěru, že jaderná a plynová energetika, i když jen na omezenou dobu, má patřit mezi nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů.
"My tento zatím draft Evropské komise ohledně kritérií, za nichž investice do plynu a jádra bude možné financovat jako zelené, budeme ještě připomínkovat. V tuto chvíli je jasné, že bychom byli pro větší flexibilitu, pro možnost revize kritérií u podílů 'čistých', nízkouhlíkových a obnovitelných, plynů v případě, že se ukáže, že je reálná situace na trhu neumožňuje," uvedla ministryně. "U jaderné energetiky je zatím pro nás fikcí r. 2050, do kdy má být zajištěno trvalé ukládání jaderného odpadu. S ohledem na výběr finální lokality je to pro ČR těžko splnitelné," dodala.
Takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, odmítají odpůrci obou technologií – jaderných zdrojů i zemního plynu. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti částečně i jejich stoupenci. Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce ho chce schválit.
Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá sdělila, že zprovoznění hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice je z technického pohledu za určitých předpokladů možné v horizontu desítek let. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR podle dřívějších informací vzniknout do roku 2065.
V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, na sklonku téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit – Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.
Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.
-čtk-*
