Stavební dílo ovlivňuje životní prostředí v čase výstavby, užívání, a zejména v čase jeho zániku - likvidace, kdy vznikají stavební odpady. Problém a potřeba recyklace stavebného odpadu má více aspektů.
Mezi faktory, se kterými musíme počítat, jsou požadavky na snížení těžby primárních surovin, vlivy související s omezování vhodných ploch pro skládkování takových odpadů a v neposlední řadě vzrůst nákladů za skládkování.
Vznik odpadů při stavební činnosti
Chceme-li se zabývat možnostmi využití vzniklých odpadů, je třeba poznat jejich fyzikální a chemické vlastnosti a podle těchto údajů navrhnout způsoby dalšího využití. Je také potřeba posoudit možnosti jejich využití v procesu, ve kterém vznikají, využití pro jiné stavební procesy, nebo i pro jiná odvětví.
Odpady vznikající v čase realizace stavby je možno rozdělit do základních skupin:
Odpady z objektů zařízení staveniště podmiňujícího výstavbu.
Odpady vznikající při realizaci stavebních procesů.
Odpady vznikající při přípravných a dopravních procesech.
Odpady vznikající při likvidaci stavebních objektů.
Kvalitu odpadů ovlivňuje především jejich petrografické a mineralogické složení, vlastnosti základných přírodních surovin vstupujících do výrobního procesu, způsob zpracování základního materiálu, způsob a podmínky skladování odpadů a čistota odpadů, jelikož znečištění nežádoucími substráty, zejména ropnými produkty může přímo ovlivnit kvalitu výstupního produktu.
Zřízení a provoz recyklačních zařízení
Ekologické zatížení z provozu recyklačních zařízení se projevuje zejména v záběru plochy a její devastaci při provozu, nadměrné hlučnosti strojních zařízení, primární i sekundární prašnosti prostředí a v možnosti vzniku vibrací.
Často diskutovaným problémem je hlučnost z provozu těchto strojů a otázky sledující omezení nasazení strojů v prostředí, kde by to mohlo být nežádoucí. Zdroji hluku jsou nejčastěji pohonné jednotky a pracovní nástroje. Zdrojem pracovní energie jsou převážně spalovací motory buď přímo nebo jako součást elektrocentrály, která zásobuje hnací elektromotor. Výkonově se pohybují v rozsahu od 3 kW do 200 kW. U největších používaných zdrojů je možno určit horní hladinu hluku na 80 dB. Vzhledem na konstrukční charakter daných strojů má hluk podmíněný zdrojem časově ustálený průběh bez výraznějších výkyvů v intenzitě s frekvencí pod 2,5 kHz, což je z hlediska akustických charakteristik skoro pozitivní stav.
Druhým a z hlediska hlučnosti nejvýznamnějším zdrojem hluku je pracovní nástroj. U uvedených typů strojů se jedná o drtiče, síta a dopravníky. Produkovaný hluk je v těchto případech způsoben tlakovými rázy na styku zpracovávaného materiálu a pracovního nástroje, pohybem části stroje v souvislosti s nedokonalostmi konstrukce a způsobem dopravy zpracovaného materiálu, který je zčásti nerovnoměrný. Vznikající hluk má často kvazi-impulsní charakter, především při plnění a v souvislosti s nehomogenní skladbou zpracovaného materiálu, navíc intenzita se mění podle stupně cyklu zpracování zásobníku, resp. skladby pracovní dávky.
Měření hlučnosti
V konkrétních podmínkách byl zkoumán stav ve východoslovenském regionu, kde se úpravou stavebního odpadu zabývají dvě firmy s různým strojním zařízením. První má mobilní zařízení a provádí úpravu stavebního odpadu u zákazníka na území celého Slovenska. Za rok 2002 zpracovala zhruba 80 000 tun materiálu, z toho bylo 9,00 % betonového odpadu.
Druhá firma provozuje strojní zařízení ve stabilním provedení a recykluje stavební odpad - betonové drti, suť apod. Pro získání přehledu o reálných emisích bylo v provozních podmínkách provedeno měření hlučnosti (podle metodiky STN ISO 6393).
Měření intenzity hluku v okolí mobilního třídicího zařízení POWERSCREEN 1400 zaznamenalo nerovnoměrnosti v prostorové distribuci hlukového pole, podmíněné polohou strojních celků. Jako primární zdroj tu vystupuje těleso sít a dopravníky. Fiktivním zdrojem hluku je místo výstupu materiálu ze zakrytované časti síta. Tlumicí účinek má umístění pohonné jednotky a zakrytí příslušných celků. Vzhledem na rozměry třídicí jednotky je možné účelovým směřováním přiřadit konkrétnímu směru minimální hlukové emise a část s maximálním směrovým zářením orientovat v opačném směru.
Dalším faktorem, který má vliv na celkovou hlučnost, je nakladač jako součást strojové sestavy pro manipulaci s produktem, dále umístění skládek vytříděného a vstupního materiálu, stejně jako celková konfigurace umístění technologického zařízení.
Obdobně bylo vykonáno měření i pro stabilní zařízení, které sestává z části drticí a třídicí. Problémy hlučnosti konstrukčních částí strojů se zabývá konstruktér a výrobce. Podmínky provozu stroje bývají různé. Pro zjištění podílu konstrukčních částí stroje na konečné hlučnosti byla provedena měření hlučnosti vybraných stavebných strojů. Výstupy byly zhotoveny ve formě hlukových map (viz obr.).
Výstup v podobě vrstevnicového profilu vznikl modelováním prostorového tělesa pole CAD programem. Analýzou naměřených údajů se ukázalo, že nejvýznamnějším zdrojem hluku je pohonná jednotka. Volbou strojního zařízení - sestavy správným technologickým návrhem postupu prací se dají upravit negativní a nežádoucí vlivy na okolí. Provozovatelé však musejí v předstihu zpracovat projekt nasazení sestavy pro konkrétní podmínky.
Výzkum bude dále pokračovat s cílem získání útlumových charakteristik protihlukových zařízení, zejména hlukových bariér (umělé stěny, oplocení apod.) ke snížení hluku z provozu vybraných stavebných strojů.
Příspěvek je jedním z výstupů řešení projektu VEGA 1/0353/03 - "Optimalizace umístění recyklační skládky stavebných odpadů"
Technická univerzita Košice, Stavebná fakulta, Katedra technologie staveb a stavebních látek
