"O tomto memorandu společně diskutujeme už několik měsíců, to znamená, dnešní podpis je jakýmsi vyvrcholením naší společné snahy ujednotit náš postup v Kraji Vysočina," řekl hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO) v sídle kraje před podpisem dokumentu.
Společný postup má podle Schreka především posílit postavení obcí v kraji, jichž se záměr státu týká, aby byly zohledněné jejich zájmy, stanoviska a potřeby. "Byť všichni rozumíme tomu, že ve veřejném zájmu České republiky je vyřešit ukládání jaderného odpadu, tak k tomu určitě máme co říci jak my, tak vy jako starostové a starostky," uvedl.
V lokalitě Horka je devět samostatných obcí a v území Hrádek osm. "Na rozdíl od státu se k nám kraj chová jako k partnerovi. Cítíme, že tady máme nějakou podporu proti té mašinerii, která se vůči všem těm dotčeným obcím ze strany státu rozjela před 30 lety," řekl starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák (nestraník). Obce podle něj na jednu stranu chápou národní zájem, ale chtějí, aby si na druhé straně někdo uvědomil, že starostové byli zvolení, aby chtěli to nejlepší pro svou obec.
Vláda tento měsíc schválila návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) poté uvedl, že návrh práva obcí oproti minulosti rozšiřuje, obce ho však dlouhodobě kritizují. Vláda se zároveň shodla na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády a Parlamentu.
Náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová (Piráti) dnes k přípravě tohoto zákona řekla, že má informace od některých poslanců z Vysočiny, že připravují nějaké pozměňovací návrhy směřující k posílení role obcí.
V Česku má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kvůli stavbě úložiště kromě dvou lokalit na Vysočině prověřovat také území Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.
Místo úložiště má být podle dřívějších vyjádření zástupců SÚRAO vybrané do roku 2030. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Vzniknout mělo původně do roku 2065, ale mluví se o urychlení výstavby kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.*
-čtk-
