Uhelná komise připraví další scénáře útlumu uhlí v Česku při vyšší ceně emisní povolenky, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Scénáře jsou důležitější než datum útlumu, uvedl. Popřel tvrzení poslankyně a expertky Pirátů na životní prostředí Dany Balcarové, že Uhelná komise bude pracovat na scénářích konce uhlí k roku 2030 a dřív.
Ministerstvo průmyslu oznámilo, že novými členy komise jsou Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie a Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Nahradili ekology Jiřího Koželouha s Janem Rovenským, kteří v reakci na prosincové doporučení komise ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038 rezignovali, protože požadovali dřívější termín a v hlasování byli proti.
"Uhelná komise změnila zadání. Bude pracovat na scénářích konce uhlí k roku 2030 a i dříve. Někteří členové napadli přípravu seznamu pro vypínání uhelných bloků, řeč byla i o kompenzaci za odstavené bloky. Říkám, že k odklonu od uhlí musí dojít plánovaně, nesmí ho určovat trh," napsala na twitter Balcarová. Komise zasedla videokonferenčně, sdělilo Sdružení hornických odborů.
"Paní Balcarová není členkou Uhelné komise a ta dnes rozhodně nedala žádné podobné stanovisko. Každý z členů se vyjádřil k návrhům ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí a odsouhlasil se návrh, v rámci kterého se připraví další scénáře, a to při započítání vyšší ceny emisní povolenky. Podstatné přitom vůbec není konečné datum, to z toho akorát dělají aktivisté. Důležité jsou jednotlivé roky a průběžný scénář útlumu a budování nových zdrojů. Současně budeme upřesňovat dopady v sociální oblasti a vliv na regiony," reagoval ministr Havlíček.
Vláda letos v květnu vzala na vědomí prosincové doporučení Uhelné komise ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Termín neschvalovala, pouze doporučila, aby byly v komisi dále podrobněji rozpracovány a vyhodnoceny podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v české energetice.
Komise před prosincovým doporučením pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček tehdy uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Připomněl, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045. Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi.
Na začátku února byl však materiál s doporučením Uhelné komise stažen z jednání vlády a poslán do meziresortního připomínkového řízení. Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace upozornily na to, že sedm ze 14 členů a členek vlády v něm oponovalo návrhu termínu útlumu uhlí v ČR v roce 2038 a podpořilo rychlejší scénář odklonu od uhlí v roce 2033, který Uhelná komise také propočítala. "Kromě ministerstva životního prostředí šlo také o resorty zahraničí, vnitra, kultury, školství, práce a sociálních věcí, ale také financí. Za rok 2038 se výslovně postavilo kromě ministerstva průmyslu a obchodu jen ministerstvo obrany," uvedli ekologové.
Hnědé uhlí má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná. ČEZ letos v aktualizaci své strategie oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Změny chystají i další energetické firmy.*
-čtk-
