
Rostoucí objem odpadů vznikajících v průmyslových podnicích představuje významnou výzvu pro udržitelný rozvoj a environmentální politiku. Průmyslový odpad tak může v rozvinutých regionech tvořit více než devětkrát větší objem než odpad z domácností. Tento nepoměr vyvolává celosvětovou potřebu účinnějších metod nakládání s odpady, které zajistí nejen snížení ekologické zátěže, ale i ekonomický přínos v podobě recyklace a energetického využití odpadních materiálů.
Země po celém světě proto přijímají zpřísňující legislativní opatření, jež směřují ke zvýšení účinnosti nakládání s odpadními materiály, a zároveň investují do vývoje a implementace moderních technologií. Mezi tyto technologie patří sofistikované systémy třídění odpadu, pokročilé recyklační postupy a energetické využití odpadu, které dohromady přispívají k rozvoji cirkulární ekonomiky.
Region Asie a Tichomoří výrazně dominuje trhu s průmyslovým odpadem díky rychlému tempu industrializace v zemích jako Čína, Indie, Jižní Korea a Japonsko. Z údajů databáze Statista vyplývá, že v roce 2024 produkovala pouze Čína přibližně 55,7 milionu tun plastového odpadu, což je nejvyšší množství v oblasti Asie a Tichomoří. Pro srovnání, například Východní Timor vyprodukoval pouhých 5,86 tisíce tun plastového odpadu. Vzhledem k výrobě plastů a dalšího odpadu představuje tento region více než polovinu globálního objemu plastového odpadu.
V těchto zemích zároveň roste tlak na environmentální regulace a zavádění standardů udržitelného nakládání s odpady. Například Japonsko a Jižní Korea patří k zemím s nejnižším indexem špatně nakládaného odpadu v regionu, díky efektivním systémům podpory oběhového hospodářství. Přesto i zde zůstává vysoká produkce jednorázových plastů a průmyslového odpadu, s nímž je potřeba efektivně nakládat.
Další významnou výzvou je plastový odpad unikající do oceánů, kde podle neziskové organizace The Ocean Cleanup více než 80 % plastů pochází z říčních systémů v Asii. Například Filipíny jsou identifikovány jako jeden z největších zdrojů tohoto znečištění, přičemž přísnější opatření v regionu by mohla snížit únik plastů do oceánů o více než 95 %.
Ekonomický význam průmyslového odpadu se projevuje i ve stále rostoucím zájmu investorů o segment odpadového hospodářství. Mezinárodní trhy již uznávají potenciál v oblasti recyklace a energetického využití odpadů jako součást zelených investic do udržitelného rozvoje. Tento sektor nabízí nové příležitosti nejen pro průmyslové podniky, ale také pro firmy zabývající se vývojem technologií v oblasti nakládání s odpady.
V době zvýšené nejistoty na finančních trzích investice do segmentu odpadového hospodářství totiž představují relativně stabilní příležitost, navíc podporovanou legislativními pobídkami a společenským tlakem na udržitelnost.*
-wal-