Autorizovaná obalová společnost Eko-kom má ze zákona o obalech především povinnost zajistit recyklaci a využití obalového odpadu. Podle RNDr. Martiny Vrbové, PhD, ředitelky oddělení využití odpadů, je třeba mít nástroje, které by umožnily stabilizaci všech článků řetězce nakládání s odpady v případě výkyvů na trhu druhotných surovin.
Co zahrnuje vaše nová strategie?
Nakládání s obalovými odpady začíná samotným sběrem využitelných komunálních odpadů, které obsahují větší či menší podíl obalů. Tříděné odpady z obcí i od dalších původců putují do procesu úpravy - tedy na dotřiďovací linky, kde jsou z odpadů vyráběny obchodovatelné druhotné suroviny různé kvality. Ty jsou pak nabízeny zpracovatelům, kteří jimi nahrazují primární materiál. Druhotné suroviny podléhají jako každé jiné zboží zákonitostem volného obchodu. Trh s nimi je složitý a poptávka po jednotlivých komoditách často kolísá. Produkce odpadů má rostoucí trend, a proto stoupá i množství využitelných odpadů. Výkyvy na trhu druhotných surovin mnohdy způsobují problémy jak obcím, tak svozovým firmám. Může se stát, že jejich odpady nikdo nechce. Z tohoto důvodu hledáme nové nástroje, jak celý trh stabilizovat.
Eko-kom v prvních letech svojí působnosti věnoval pozornost především budování sběrových systémů. Naší současnou strategií je podpora a zajištění recyklace obalových odpadů v celém procesu nakládání tak, aby byl zajištěn stálý tok odpadů od sběru po jejich zpracování bez ohledu na eventuální výkyvy na trhu s druhotnými surovinami.
Jak by měly tyto nástroje vypadat?
V současné době má Eko-kom smluvní vztahy s více než 5,5 tisíci obcemi, které v rámci svého odpadového hospodářství zajišťují zpětný odběr obalů, tedy sběr a následné využití odpadů předáním oprávněným osobám - svozovým firmám a provozovatelům dotřiďovacích linek.
S dotřiďovacími linkami jsme začali spolupracovat již před dvěma lety. V rámci pilotního projektu jsme podpořili úpravu tříděných komunálních odpadů z obcí v systému Eko-kom ve vybraných zařízeních (dotřiďovacích linkách) regionálního významu. Cílem bylo přesvědčit úpravce, aby měli zájem na zpracování vytříděných složek komunálních odpadů a vyráběli druhotné suroviny standardních kvalit. Podpora se týkala především plastových odpadů, se kterými byly na trhu značné problémy, a také nápojových kartonů. Na tyto smlouvy s dotřiďovacími linkami navazovaly smlouvy s několika zpracovateli směsných plastů a nápojových kartonů.
Zkušeností s fungováním těchto pilotních smluv bylo využito při dopracování strategie, ve které se počítá s vybudováním základní sítě stabilních zařízení na dotřídění (úpravu) odpadů a konečné využití druhotných surovin. Tato zařízení by měla na základě smluvních vztahů do budoucna garantovat zpracování obalových odpadů sebraných v rámci systému Eko-kom. V rámci smlouvy budou také do systému pravidelně poskytovat informace o toku odpadů od sběru až po konečné zpracování.
Konečně součástí smluv je také možnost použití garančního režimu v případě výkyvů na trhu s druhotnými surovinami nebo jako řešení technických nebo ekonomických problémů při zajištění recyklace odpadů z obalů
Na konci roku 2006 byly smlouvy o zajištění úpravy a využití obalových odpadů nabídnuty většině provozovatelů třídicích linek v ČR, které upravují vytříděné komunální a obalové odpady, a to v komoditách papír, plast a nápojové kartony. Smlouva bude rovněž nabídnuta úpravcům skleněných odpadů. Obdobně budeme smluvní spolupráci rozšiřovat i do oblasti zpracování druhotných surovin, prozatím pro komodity nápojové kartony, sklo a některé druhy plastů.
Vysvětlete, co je to garanční režim a jak by měl fungovat.
Na začátku bych asi měla říci, že smlouvy, o kterých jsem mluvila, fungují v tzv. běžném režimu, kdy úpravci (dotřiďovací linky) zpracovávají vytříděné odpady z obcí a od dalších původců, a vyrobené suroviny prodávají obchodníkům nebo přímo zpracovatelům na základě obvyklých podmínek v rámci svých dodavatelsko-odběratelských vztahů. Pro potřeby Eko-kom, a. s., poskytují čtvrtletně informace o dodavatelích a množství upravených odpadů a odběratelích druhotných surovin. V rámci smlouvy je stanovena odměna za zajištění úpravy a využití odpadů jako forma dotace k tuně zpracovaných odpadů.
Pokud se některá komodita vlivem různých vlivů na trhu dostane do problémů (například dramaticky klesá její výkupní cena nebo o ni nemají zpracovatelé zájem), můžeme pro ni vyhlásit garanční režim. Cílem takového režimu je udržet sběrné systémy v chodu a zajistit plynulý tok odpadů od sběru ke zpracování. V garančním režimu se stanovují garanční (minimální) ceny pro výkup odpadů ze sběru (od obcí a svozových firem) a pro výkup druhotných surovin od úpravců (dotřiďovacích linek). Pro tento režim budeme hledat tzv. garanční partnery, kteří budou ochotni garanční ceny dodržovat. A protože zařízení na území ČR případně i v zahraničí jsou nesourodá a mají různé podmínky, zabudovali jsme do nových smluv s úpravci i zpracovateli odpadů možnost výběrového řízení.
S vyhlášením garančního režimu budeme tedy poptávat své smluvní partnery podle již popsané smlouvy, zda mají zájem být garančními partnery - tj. zda jsou ochotni dodržet požadovanou garanční cenu (u dotřiďovacích linek výkupní cenu tříděných odpadů od obcí a svozových firem, u zpracovatelů výkupní cenu druhotné suroviny, kterou nakupují od úpravců). Přitom je budeme poptávat po velikosti kapacity na dotřídění odpadů (nebo zpracování druhotných surovin) a zároveň po ceně, kterou bude chtít úpravce (nebo zpracovatel) za dodržení garančních podmínek. Eko-kom ve výběrovém řízení bude zohledňovat lepší nabídku a nakupovat kapacitu na úpravu (nebo zpracování) odpadů za smluvní cenu u vybraných garančních partnerů. Je pochopitelné, že ceny v garančním režimu mohou být výrazně vyšší než tomu bude v běžném režimu v rámci smlouvy s úpravcem (zpracovatelem).
Takže např. dotřiďovací linka, která bude chtít být garančním partnerem, bude muset zaručit určitou kapacitu zpracování vytříděných odpadů a dodržet stanovenou výkupní cenu pro obce a svozové firmy. Za to pak získá od společnosti Eko-kom příspěvek na úpravu a zpracování těchto odpadů. Půjde o cenu smluvní, která bude stanovena v rámci výběrového řízení. Při kalkulaci svojí ceny do výběrového řízení bude moci většinou pracovat i se stanovenou garanční cenou za prodej své suroviny garančním zpracovatelům.
Zdá se to velmi složité, mohla byste to ukázat na konkrétním příkladu?
Ano, můžeme to ilustrovat například na skle, které ostatně mělo loni i předloni problémy s odbytem. Zpracovatelé měli odstávky, měnili technologie, a nakupovali střepy ze zahraničí, ať už z ekonomických nebo technologických důvodů. Kdyby již v té době fungoval garanční režim, mohli bychom úpravce vhodně podpořit a sklárny motivovat k odběru skleněného střepu z českého trhu, a to při zohlednění jejich rozdílných požadavků. Úpravců separovaného skla bychom se v takovém případě zeptali: "Výkupní cena odpadního skla od svozových firem by měla být třeba 300 Kč na tunu. Jaký budete chtít od Eko-komu příspěvek, abyste skleněné odpady vykoupili a zpracovali na úroveň obchodovatelného skleněného střepu pro potřeby skláren?" Poptali bychom také sklárny: chtěli bychom, aby byla dodržena minimální výkupní cena střepu směrem k úpravcům a aby pro nás sklárny stanovily cenu, za jakou by byly schopny podmínky dodržet při garantované zpracovatelské kapacitě.
U komodit, kde je nabídka dotřiďovacích nebo zpracovatelských kapacit v převisu nad množstvím odpadů v garančním režimu, bude samozřejmě dána přednost výhodnější nabídce. Nevylučujeme do budoucna poptávat i partnery v zahraničí, protože celá řada druhotných surovin se obchoduje a zpracovává minimálně v rámci celoevropského trhu.
Garanční režim byl již vyhlášen pro nápojové kartony. V současné době jsou již známi první garanční partneři pro úpravu a zpracování nápojových kartonů. Nápojové kartony jsou minoritní komodita, nicméně jedním ze zájmů Eko-komu je nápojový karton sbírat a recyklovat. Bez podpory by však systém sběru a recyklace v podstatě neexistoval, aspoň ne na takové úrovni, aby byl ekonomicky soběstačný. Již dnes proto našim smluvním úpravcům a zpracovatelům v běžném režimu připlácíme za zpracování nápojových kartonů určitou finanční podporu. Pokud ale nám je firma schopna garantovat splnění určitých podmínek, které jsou v garančním režimu, stává se garančním partnerem a může mít v rámci garančního režimu cenu smluvní, tj. kterou si vysoutěží v rámci výběrového řízení
Je takový systém ekonomicky udržitelný?
Vždy se musí najít míra, o kolik vyšší má být podpora nad běžnou standardní cenou na trhu aby zpracování komodity bylo stabilní a pokud možno bez problémů. Chtěli bychom tento nástroj používat jako doplňkový v případě propadů na trhu nebo neočekávaných překážek při recyklaci konkrétních odpadů. Pokud by třeba klesly ceny tříděných plastů pod ekonomicky únosnou úroveň, firmy by je nechtěly svážet, protože by je od nich nikdo neodebral. To by mělo za následek rušení sběrů v obcích. AOS Eko-kom však má povinnost zajistit recyklaci a využití obalových odpadů v rozsahu daném zákonem o obalech, takže musíme zajistit, aby se systém nezastavil. Garančním režimem by se měl tento propad překlenout na nezbytně nutnou dobu.
Nezasahuje takové uspořádání trochu do volného trhu?
Ne, myslím, že ne. Smlouvy na zajištění úpravy a využití odpadů z obalů nabízíme všem provozovatelům odpovídajících zařízení. Všichni mají stejnou šanci účastnit se výběrových řízení. Ti, kteří nebudou vybráni jako garanční partneři, budou dál fungovat v běžném režimu.
To znamená, že v určité oblasti půjde většina odpadů z měst a obcí na tu třídičku, která bude v garančním režimu?
V některých lokalitách je třídiček nadbytek a mají nedostatek odpadů. Bude tedy záviset na jejich obchodní politice, jakou kapacitu nám nabídnou a za jakou cenu. Závisí také na jejich šikovnosti, protože řada třídiček jistě dokáže najít výhodnější odbyt pro svoje druhotné suroviny, než je tomu u garančních zpracovatelů a může také nabídnout svozovým firmám lepší výkupní ceny, než jsou ty garanční. Nikoho k ničemu nenutíme. Garanční režim dává možnost svozovým firmám a úpravcům (třídičkám) využít nabídky s předem stanovenou cenou, pokud bude tato nabídka pro ně ekonomicky zajímavá.
Je otázka, zda bude takový "svobodný" odběratel vůbec k dispozici.
Jsem si jista, že bude. Například PET se dnes prodává za cenu kolem 4-7 korun za kg podle barev, ale řada odpadářských firem ještě dnes tuto surovinu dokáže prodat za vyšší ceny. To znamená, že mají odběratele, kteří jsou ochotni tuto cenu za surovinu zaplatit. Subjektů, které se věnují obchodování s odpady, je u nás celá řada: přicházejí, odcházejí, mají různé podmínky, přístupy a strategie . Takže i jejich nabídky zpracovatelům jsou různé a vše záleží na schopnosti obchodníků. Nikomu neříkáme, s kým a jak má obchodovat. My říkáme, že existuje takový bonbónek zaručených výkupních cen a pokud ho chtějí, mohou ho za určitých podmínek mít. Situace bude různá u jednotlivých komodit. Například u nápojových kartonů, kterých se zatím sbírá malé množství, garanční režim umožňuje usměrňovat celý jejich tok až ke zpracování. Jiné to bude třeba u některých plastů, kde je zpracovatelů mnohem více, a pak bude výběr garančního partnera záležet skutečně na nabídkách a výběrovém řízení.
Jako způsob stabilizace trhu v případě nějakého krátkodobého propadu by se dal garanční systém pochopit. Co když však bude propad trhu hluboký nebo dlouhodobý?
My nechceme garanční systém používat běžně pro všechny komodity. Chceme ho používat jen v určitých případech. Při dlouhodobých změnách můžeme finančně podporovat odpady v běžném režimu podle potřeby na třech úrovních na základě stávajících smluvních vztahů - tj. na úrovni sběru u obcí, na úrovni dotřídění u úpravců a na úrovni konečného zpracování u jednotlivých zpracovatelů. Všechny úrovně jsou provázané typizovanými smlouvami. Vypracovali jsme garanční systém jako nástroj, kterým lze v případě potřeby "pustit" finance rychle a efektivně do celého systému.
Nároky na zajištění recyklace a využití obalových odpadů jsou stále vyšší. Hledáme tedy cesty, jak udržet třídění odpadů na odpovídající úrovni a přitom zajistit jejich plynulý tok z barevných kontejnerů přes třídičky zpátky do výroby v podobě druhotných surovin. Aby odpady neskončily na skládce a občan škarohlíd jen pokyvoval hlavou. Je to stále složitější, ale věříme, že se nám to s pomocí našich partnerů na všech úrovních podaří.
Jarmila Šťastná
