Oxid uhličitý (CO2) vznikající při kvašení vína či piva mohou potravináři i domácnosti znovu využít třeba pro sycení nápojů díky technologii firmy M-ex Milana Pecky z Kobylí na Břeclavsku. Technologie umožňuje CO2 jímat a opět využívat. Plyn firma M-ex získává v době výroby vína přímo ve sklepích, řekl Pecka.
Od dusíku k oxidu uhličitému
"Výhodou našeho CO2 je, že pochází z potravinářství, ne z ropy nebo chemického průmyslu. Má jemnější bublinky a nese v sobě otisk vína. Nevoní po odrůdě, ale po kvasinkách a tuto vůni předává například i vodě," uvedl Pecka.
Absolvent železniční průmyslovky Pecka založil v roce 2002 firmu M-ex zaměřenou na výrobu generátorů dusíku, které prodává zejména do potravinářského průmyslu, kde se tento plyn používá hlavně pro konzervaci potravin. "Zákazníci ze strany pivovarníků mi říkali: Copak dusík, ale kdybys uměl CO2, to by bylo něco! A do toho přišel covid. Tak jsem tu seděl a pohrával si s tou myšlenkou, že bychom místo dusíku zachycovali a skladovali CO2. Technologii jsme nejprve otestovali v brněnském pivovaru Hauskrecht, ale stále šlo pouze o jímání plynu," popisuje zrod značky Winegas Pecka.
Po ročním testování pak zkusili ve stejném pivovaru zachycený plyn znovu využít, majitel si nechal udělat laboratorní rozbor a stal se prvním zákazníkem, pro kterého začala firma M-ex jímat a znovu využívat oxid uhličitý. Postupem času následovaly další pivovary, v současné době funguje zařízení z Kobylí například i ve Švýcarsku, Švédsku nebo v Austrálii.
Využití i pro malovýrobu
"Poté, co jsme rozjeli službu pro pivovary, jsme chtěli jímání vyzkoušet také u vína. Domluvili jsme se s Milošem Michlovským, který vytěžený plyn hned otestoval k sycení vína. Výsledek byl skvělý, kvasný plyn vznikající při výrobě vína má jiné vlastnosti než CO2 vznikající při průmyslové výrobě, vytváří jemnější bublinky a díky přirozeným příměsím je v podstatě mírně parfemovaný," doplnil Milan Pecka.
Výhodou je, že při výrobě vína vzniká desetkrát víc plynu, než je objem vyrobeného vína, pivovarnictví má třikrát nižší výnosnost. Nejnákladnější na celém procesu je uskladnění plynu v tlakových lahvích, vinařství za celý rok využije pouhý zlomek plynu, který na podzim při výrobě vína vyprodukuje. "Máme vlastní postup pro sycení vína zkapalněným plynem. Využít ho mohou i malá vinařství, minimální objem je dvacet litrů vína. Zároveň jsme zahájili prodej plynu koncovým zákazníkům, naše bombičky mohou využít buďto do svého výrobníku sycených nápojů, nebo si koupit náš výrobník u partnerů či našem e-shopu," doplnil za značku Winegas Jakub Adámek.*
-čtk-