"Celkově v Evropě stoupá počet tun vyhozeného jídla, tedy takového, kterým se plýtvá. V Česku se ale za poslední tři roky čísla zlepšila. V roce 2020 jsme vyhodili 743 000 tun potravin, v roce 2023 400 000 tun. Ačkoliv se jedná o rapidní pokles, číslo je stále velké. Zároveň chybí data, proč k tomu dochází, neboť v západní Evropě je trend obrácený," řekla Werbynská.
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celém ČR je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá z dat Ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent.
Podle Werbynské je důležitá spolupráce dodavatelského řetězce. "Optimalizovat účinnost materiálu, mít dobrý design pro otevíratelnost, zlepšit efektivitu přepravy nebo dobře chránit bezpečnost potravin jsou vlastnosti, které mohou u obalu podpořit neplýtvání," uvedla Werbynská.
Werbynská míní, že je zároveň ale také na spotřebiteli, jakou cestu zvolí. Kupříkladu plastový obal u okurky je sice neekologický, avšak prodlužuje její trvanlivost. V Austrálii jsou nyní nadšení z plastového obalu na čtvrtku melounu, neboť vydrží o několik dní déle a zároveň samotná porce je ideální. Podle výrobce by měl být i recyklovatelný. "Technologie proti plýtvání jsou různé, řešením mohou být třeba chytré obaly s indikátorem čerstvosti," řekla Werbynská.
S plýtváním jídlem bojují v Česku i různé platformy. Například Nesnězeno propojuje pomocí aplikace podniky a zákazníky, kteří si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Projekt Smart Food učí děti jak správně zacházet s potravinami.*
-čtk-
