Podrobné informace o budoucí rekultivaci polského dolu Turów, jejím dopadu na Česko i souvisejícím financování chybí. Česká republika by je měla požadovat. Vyplývá to z posudku České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), o kterém informoval Adam Ondráček z Evropské klimatické nadace. Vypracování posudku zadala expertní skupina Frank Bold v souvislosti s nynějším česko-polským jednáním o dohodě k řešení dopadů těžby v dole Turów na Česko. Frank Bold zaslal posudek ministerstvu životního prostředí.
Podle odborníků z ČZU není nyní v Česku známá řada stěžejních informací. "Chybí vyhodnocení vlivu záměru v celé délce životnosti až po ukončení rekultivací, ve zprávě EIA se navíc o rekultivaci píše jen stroze, chybí detaily prováděných prací, harmonogram, řešení financování," uvedla Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí ČZU. "Jáma ale zůstane i po ukončení těžby a stejně s ní i její dopady, které budou i nadále na české území působit. Z pohledu českého prostředí je nemyslitelné, že by prostor celého lomu čekal na vyuhlení a teprve poté by se plánovala náprava. Zvolenou podobu rekultivace totiž ovlivňují parametry těžby, ale částečně je tomu i naopak," uvedla odbornice, která na posudku spolupracovala.
Posudek ČZU uvádí, že to neznamená, že by plán rekultivace a finanční rezervu neměla polská těžební společnost PGE, která důl provozuje, připravené. "Pravděpodobně to vzhledem k jejich odlišné legislativě povolování těžby není nyní řešeno v rámci dokumentace EIA," stojí v dokumentu. "Vhodné by bylo v tomto ohledu rozvinout česko-polskou komunikaci a poskytnout více informací nejen k samotné rekultivaci a způsobu odstranění škod na životním prostředí, resp. eliminaci negativního vlivu těžby na životní prostředí během těžby, při rekultivaci i následném užívání nové krajiny," doporučuje stanovisko.
Zástupci Frank Bold také uvedli, že bez podrobného plánu rekultivace nelze odhadnout celkové náklady na řešení škod na životním prostředí v důsledku těžby ani to, zda na to bude dost peněz. "Průběžné zajištění finančních zdrojů je přitom s ohledem na možné dřívější ukončení těžby zásadní. Současně posudek uvádí, že by obnova krajiny v okolí dolu měla začít už v průběhu těžby, což může zpomalit odtok podzemní vody z ČR, omezit prašnost i hluk, který významně trápí místní obyvatele již dnes," zdůraznila organizace.
Podle odborníků také není jisté, zda se v budoucnu podaří po konci těžby z dolu Turów udělat umělé jezero využívané k zadržení vody i rekreaci. Posudek uvádí, že budou třeba hydrologická data, která by doložila, že hladina budoucího jezera v nadmořské výšce 225 metrů nad mořem je podložená a z hlediska vodní bilance udržitelná.
"Dostupnost vody pro napuštění jezera zároveň nezávisí jen na průtočnosti řeky Lužická Nisa, z níž má být voda čerpána, ale také na nezbytném zajištění dostupnosti odběrů vody z řeky německými i polskými odběrateli dále po toku. Otázkou je také kvalita vody, u které může hrozit například kontaminace těžkými kovy," uvedl další spoluautor posudku Vojtěch Havlíček. Podle posudku by bylo záhodno připravit a posuzovat také více variant rekultivace. "Obdobně by v dokumentaci EIA měly být řešeny i jiné varianty těžby zahrnující i možnost nedotěžení uhelných zásob," konstatuje dokument.
Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Na české straně jsou nejblíž Uhelná a sousední Václavice. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku. Evropský soud v květnu předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to ale odmítli a těží dál. V červenci evropský soud požádali o zrušení zákazu těžby.
Dnes pokračují vyjednávání o mezistátní smlouvě mezi oběma zeměmi, podle odhadů to ale potrvá ještě nejméně dva až tři měsíce. Obyvatelé příhraničí si navíc stěžují na minimum informací z jednání.
-čtk-*
