
Evropa eviduje asi 2,8 milionu lokalit, které nesou stopy znečištění z průmyslu, těžby či zemědělství. Jen Česká republika eviduje přes deset tisíc kontaminovaných míst nebo míst, u kterých je na kontaminaci podezření. Tyto lokality obsahují toxické látky jako těžké kovy, ropné složky a pesticidy, které snižují kvalitu půdy, kontaminují vodní zdroje, ohrožují biologickou rozmanitost a způsobují zdravotní problémy, například rakovinu nebo respirační nemoci. Navíc tyto ekologické zátěže snižují hodnotu pozemků a vystavují podniky právním a finančním rizikům.
Evropská unie na tyto výzvy reaguje pomocí legislativy, jako jsou směrnice o odpadech, směrnice o odpovědnosti za životní prostředí a směrnice o vodách. Firmy proto musí vykazovat své sanační aktivity a environmentální rizika v souladu s novými standardy CSRD a ESRS. Tyto rámce vyžadují monitoring vlivu klimatických změn, znečištění, ochrany vod, biodiverzity a efektivity zdrojů.
Webinář zdůraznil několik nových metod, které nahrazují nebo doplňují klasické inženýrské postupy. In-situ sanace umožňuje léčbu kontaminace přímo na místě bez nutnosti odvozu půdy. Například bioremediace využívá bakterie a houby k rozkladu ropných látek a chemikálií ze zemědělství. Chemická oxidace ničí chlorovaná rozpouštědla injektáží reaktivních látek do půdy a podzemních vod.
U těžkých kontaminací odborníci často využívají ex-situ metody, jako je praní půdy speciálními vodnými a chemickými směsmi nebo termální desorpce, která odpařuje škodlivé organické sloučeniny. Revoluční technologií je elektrochemická desorpce, která účinně odstraňuje per- a polyfluorované látky (PFAS) – jedny z nejodolnějších kontaminantů.
Součástí moderního řešení je software Sustain Suite, který umožňuje firmám sledovat pokrok sanace v reálném čase, automatizovat reporty a optimalizovat zásahy na základě pokročilých analýz a predikcí s ohledem na environmentální a sociální dopady.
Příkladem úspěšného využití nových technologií je německý projekt financovaný ministerstvem výzkumu, který spojil biopolymerovou eluční metodu a elektrochemickou desorpci pro odstranění PFAS znečištění. Na jihu Německa snížili zátěž perfluorodekanoovou kyselinou (PFDA) o 97 %, na severu pak odstranili významné množství PFOS a PFUnA.
Tento pilotní projekt prokázal vysokou účinnost technologických postupů a zároveň splnění evropských požadavků na udržitelnost a ESG reporting podle CSRD a ESRS. Výsledek potvrzuje, že inovativní remediace umožňují efektivní řešení starých zátěží a zároveň zvyšují dlouhodobou odolnost podniku i životního prostředí.
K úspěchu sanace patří i aktivní zapojení veřejnosti a místních komunit. Moderní GIS nástroje umožňují transparentní sledování postupu sanace a sběr zpětné vazby, což přispívá k důvěře a společenské podpoře projektů.
SIERA Alliance proto podporuje spolupráci mezi podniky, veřejnou správou a neziskovými organizacemi. Tím chce pomoci proměnit znečištěné lokality z ekologické zátěže na udržitelný environmentální a sociální přínos.
V České republice představuje sanace kontaminovaných lokalit rozsáhlou výzvu s více než 10 300 evidovanými lokalitami, u nichž je potvrzená kontaminace, nebo je na ni podezření. Z celkového počtu je více než 3000 lokalit ve stavu aktivní sanace nebo v procesu čištění, zatímco zbytek vyžaduje podrobný průzkum a plánování sanačních opatření. Největší koncentrace kontaminovaných míst se soustředí v průmyslových regionech Ústeckého a Moravskoslezského kraje, kde jsou dlouhodobé ekologické zátěže spojené s těžbou uhlí, hutnictvím a chemickým průmyslem.
Mezi největší a nejznámější sanované lokality patří areál bývalého podniku Chemopetrol v Litvínově, který dlouhodobě trpěl těžkým znečištěním ropnými látkami a těžkými kovy. Sanace tam zahrnuje kombinaci in-situ bioremediace a ex-situ metod, včetně mechanického odstranění kontaminované půdy a chemické neutralizace. V regionu Bukovany probíhá revitalizace po skládce nebezpečného odpadu, což je příkladem komplexního přístupu integrujícího sanaci, opětovné využití materiálů a dlouhodobý monitoring.
Tradiční a inovativní technologie se v Česku často kombinují. Mezi často využívané metody patří sanační čerpání, které je jednou z nejrozšířenějších technik pro čištění podzemních vod a které se používá například v lokalitách v Ostravě a Přerově. Aktivní bioremediace a bioaugmentace se využívají k rozkladu organických kontaminantů, přičemž jejich výhodou je relativně nízká cena a možnost aplikace na rozsáhlých plochách.
Významná pozornost je věnována také implementaci in-situ chemické oxidace (ISCO) a fyzikálně-chemických metod, které se osvědčují v lokalitách s chlorovanými rozpouštědly a perzistentními organickými látkami. Nové metody, jako nanoželezo (nano-Fe) pro chemickou redukci, přinášejí zrychlení sanačních procesů a snižují environmentální zátěž.
Na státní úrovni funguje Národní registr znečištěných lokalit, jehož data pomáhají koordinovat sanační aktivity a poskytují přehled o stavu sanací v reálném čase. Ministerstvo životního prostředí v roce 2024 představilo aktualizovaný plán podpory sanací kontaminovaných míst s celkovým rozpočtem přes dvě miliardy korun na programy do roku 2027, což zahrnuje jak finanční pobídky pro firmy, tak i výzkum a zavádění inovativních technologií.*
-kce-