Rád bych reagoval na příspěvek Ing. Ladislava Špačka "Průmyslové odpady a jejich evidence" (č.3/2006). Je dobře, že autor příspěvku vyjádřil svoje názory. Od našich uživatelů z provozní praxe mám mnoho podnětů v podobném duchu.
Většinu postřehů autora považuji za přesné označení jádra problému. Je normální, že s některými částmi příspěvku nesouhlasím - různí lidé mají různé názory. Proto bych rád navázal na tuto veřejnou diskusi související s evidencemi, výkazy a informování veřejnosti.
Hranice mezi odpadem a surovinou bývá často degradována na posouzení, co je nebo není povinnost vést v evidenci odpadů. Ale právě tato hranice je základem motivace k přednostnímu využití odpadů nebo předcházení vzniku odpadů.
EVIDENCE, VÝKAZY A INFORMACE PRO VEŘEJNOST
Autor v této kapitole trefně vystihuje tři linie výkaznictví. Jeden z problémů je opravdu v tom, že tutéž informaci hlásí ohlašovatel více státním institucím a každá s nimi nakládá po svém. Kolik máme institucí, tolik máme i rozdílných přístupů, a každá z nich prohlašuje, že právě "její" přístup je ten nejlepší.
Nemohu ale souhlasit se závěry Ing. Špačka vzhledem k dvojímu vykazování. Jedno je na Ministerstvu životního prostředí (MŽP). V tomto systému jsou zapojeny obce s rozšířenou působností (ORP), krajské úřady (KÚ) a částečně i Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Druhé vykazování je na Českém statistickém úřadu (ČSÚ, pracoviště v Ústí nad Labem) . Většina odborných argumentů jasně hovoří pro systém MŽP. Bude-li třeba, může ČSÚ data následně přebírat zpracovaná od MŽP. Když se dva státem zřízené úřady neumějí dohodnout na společném řešení, nemá smysl argumentovat, kdo data lépe sbírá, verifikuje a vyhodnocuje.
ČSÚ také není jediným garantem zajištění ochrany individuálních dat. Každý ohlašovatel, který hlásí odpady v systému MŽP, má právo označit svoje hlášení jako utajované skutečnosti. Pokud svého práva využije, data jsou na ORP zpracována s označením "UTS", a tak také zůstávají pro další potřeby státní správy. Ochrana individuálních dat je tedy běžnou součástí zpracování ročních hlášení.
Nezapomeňme, že statistické hlášení ČSÚ je zaměřeno na srovnávání s makroekonomickými ukazateli a územně vztaženo na celou ČR. Pro regionální potřeby odpadářské veřejnosti a plnění zbývajících povinností ze zákona o odpadech je zatím nepoužitelné. Proč? Co je platné, že údaje ze statistiky ČSÚ uměle dopočítané za celou ČR představují odhadem asi 80 % z celkové produkce. Podklady z evidence odpadů jsou potřeba k plnění zbývajících povinností ze zákona o odpadech. Jejich sumarizaci si mohu udělat kdykoliv a hned vím, jestli jsem překročil nějaký zákonný limit nebo ne. Naše legislativa obsahuje ale i vazby na regionální orgány veřejné správy. S tím souvisí potřeba vést evidenci ve vztahu k jednotlivým regionům.
ZNALOST ÚZEMÍ JE DŮLEŽITÁ
Proč výkaznictví MŽP putuje přes regionální autority (obce s rozšířenou působností)? Protože nikdo z úředníků v Praze, ani v Ústí nad Labem nemá takovou znalost místních podmínek jako pracovníci ORP.
Pokud se pracovníkovi úřadu v hlášení z provozu některá data nezdají, může si je snadno ověřit. A to ČSÚ, ani žádná servisní organizace MŽP zajistit nedokáže! Úředníci tak zajišťují kontrolu vykazovaných údajů s nezanedbatelným přínosem "znalosti svého území". Tím dochází ke zpětným opravám údajů, ještě než se dostanou do oficiálních statistik.
Naše legislativa v této oblasti je složitá a nejasná. Proč? Odpověď je prostá. Protože se nikdo dostatečně nezabýval podrobnou analýzou obsahu evidencí a výkazů v odpadovém hospodářství optikou provozní praxe. Je třeba rozlišovat, co má smysl evidovat v provozní praxi a co potřebují kontrolní orgány pro svojí práci.
Z pečlivě vedených podkladů se dá se získat dostatek podstatných informací pro rozhodovací činnost. Naši uživatelé často potřebují z podkladů "vyzobat" vybrané údaje. Aby evidence takto splňovala svůj účel, měla by vypadat jinak. Někdo potřebuje zohlednit svozové vzdálenosti mezi svými provozovnami a odběrateli odpadů. Jiný potřebuje podklady k rozhodnutí, kde umístit plánovanou provozovnu se zpracovatelskou technologií tak, aby to bylo logisticky co nejlépe. Tady se budou požadavky praxe lišit, ale minimálně na úroveň ZÚJ bude potřeba evidovat i na dále (ZÚJ = základní územní jednotka, tj. území srovnatelné s katastrem obce). Pak už lze informace agregovat za libovolné území státu.
DOKÁŽE TO NĚKDO DÁT DO POŘÁDKU?
V praxi se často porovnávají neporovnatelné údaje. Například často se setkáváte s údaji o procentech využití nebo zneškodnění obalového odpadu. Někdy je to údaj za celou ČR a někdy je z komentáře patrno, že se to týká konkrétního regionu (např. kraje).
Až bude MŽP vyhodnocovat indikátor POH ČR související s obaly, tak nepochybně použije údaje společnosti EKO-KOM, která podklady od svých klientů shromažďuje souhrnně.
Jaké údaje však použijí jednotlivé kraje, až budou porovnávat míru souladu svého POH s POH ČR, když hlášení podle zákona o obalech je souhrnně za IČ a hlášení podle zákona o odpadech za každou provozovnu samostatně? I o tom by se mělo hovořit, nemyslíte?
Když si to všechno shrneme, uvědomíme si, jak složité požadavky se na naše legislativce kupí. Nejde jenom o požadavek legislativní "čistoty" právního předpisu, ale mnohem častěji o vytvoření logického propojení souvisejících informací a vazeb na příbuzné obory. Proto nebude stačit změnit jenom legislativu odpadů, ale i vztah k obalům, druhotným surovinám, odpadním vodám a chemickým látkám. A obávám se, že na svých místech není momentálně mnoho odborníků, kteří dobře rozumí problematice a jde jim takzvaně "o věc". Ke slovu se bohužel dostávají ti, kterým jde především o barevné grafy, efektní tabulky a nesmyslné projekty s nulovým přínosem. Poznáte je snadno - na jakékoliv projevy nesouhlasu, odlišného názoru nebo kritiky reagují velmi podrážděně. Ono by se mohlo ukázat, jak to s jejich výsledky doopravdy je.
Jsem pro odstranění zbytečného papírování! Nezapomeňte na praxí mnohokrát ověřené pravidlo: kolikrát musíš stejný údaj evidovat, tolikrát můžeš ve stejné věci i chybovat. To by si měli uvědomit všichni, kterých se to týká. Takže, než začneme něco rychle opravovat horkou jehlou, diskutujme! Je o čem.
Ing. Jiří Kvítek
analytik společnosti INISOFT, s. r. o.
