Poslanci požadují zákaz prodeje tenkých plastových tašek s tloušťkou pod 15 mikronů, které nejsou nezbytné jako obaly pro potraviny buď z hygienických důvodů, nebo aby se zabránilo plýtvání potravinami. Navrhují také výrazně omezit malé jednorázové obaly, které se používají například pro kosmetiku v hotelích či jednotlivé porce mléka nebo cukru v restauracích. Spotřebitelé by také měli mít možnost přinést si na jídlo vlastní nádobu. Zákaz by se vztahoval třeba i na fólie pro balení zavazadel na letištích.
Důraz na opakované použití obalů nebo možnost jejich recyklace má být podle parlamentního návrhu brán v potaz už při navrhování designu obalů a při jejich výrobě. Obaly také mají být co nejmenší, aby bylo zboží kvalitně zabezpečeno, ale neplýtvalo se materiálem.
Aby se předešlo nepříznivým účinkům na zdraví, požadují poslanci zákaz používání takzvaných věčných chemikálií (perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek neboli PFAS) a bisfenolu A v obalech určených pro styk s potravinami.
Státy by také podle poslanců měly zajistit, že 90 procent materiálů obsažených v obalech bude do roku 2029 končit v kontejnerech na tříděný odpad.
V roce 2021 vyprodukoval každý Evropan v průměru 188,7 kilogramu obalového odpadu. V roce 2030 by toto číslo mohlo podle odhadů stoupnout až na 209 kilogramů obalového odpadu ročně na osobu.
"Recyklujeme sice více než v minulosti, produkce odpadu v EU ale roste raketovým tempem. Ze značné části je to právě kvůli jednorázovým plastovým obalům. Nová pravidla se soustředí na prevenci tvoření odpadu a nastaví situaci na trhu tak, aby byly zvýhodněny ekologicky šetrnější varianty," uvedl český pirátský europoslanec Marcel Kolaja. "Jen mezi lety 2009 a 2020 celkové množství odpadu vyprodukovaného z obalů stouplo o 20 procent," dodal Kolaja.
Finální podoba směrnice by podle odhadů českých europoslanců měla být schválena do konce volebního období současného parlamentu, tedy do června příštího roku.*
-čtk-
