Eurokomise navrhuje nařízení o klimatické neutralitě

Evropská komise dnes přišla s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními.

Nařízení ovšem nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament nebo klimatičtí aktivisté. Dává však unijní exekutivě možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí.

Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

„Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti... Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“ řekla šéfka komise. Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci.

K dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050 se na prosincovém summitu přihlásili prezidenti a premiéři všech unijních států vyjma Polska. Norma připravená komisí počítá s nulovými emisemi pro celou EU, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k "zelené" ekonomice.

Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do konce desetiletí emise oxidů uhlíku 40 % proti hodnotám z roku 1990, komise v zelené dohodě předběžně hovoří o 50 až 55 %.

Dnes navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, která jednotlivé země přijaly a vydávat pro ně závazná doporučení. Někteří unijní diplomaté přitom již dali najevo, že jejich země mohou mít problém se zmíněným delegováním pravomocí na unijní exekutivu v určování cílů po roce 2030.*

(red, ČTK)