
PFAS jsou tzv. „věčné chemikálie“ pro svou vysokou perzistenci v životním prostředí a schopnost akumulace v tělech lidí i zvířat. Jsou spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako jsou rakovina, reprodukční potíže a oslabení imunitního systému. Podle nedávné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí je znečištěna pitná voda pro desítky milionů Evropanů. EU proto vyvíjí strategii na postupné vyřazení těchto látek, kromě případů, kde je jejich použití považováno za nezbytné. Rozdělení omezení však může znamenat, že rozsáhlé množství PFAS zůstane v oběhu bez dostatečné kontroly.
Patří sem například oblasti tisku, těsnění, technických textilií či použití ve zdravotnictví, kde se PFAS používají k vodě, oleji a skvrnám odolným úpravám. Odhaduje se, že jen samotné těsnění spotřebuje během následujících třiceti let přibližně 1,3 milionu tun PFAS. Tyto sektory nyní čelí jen obecnějším opatřením, jako jsou plány správy chemikálií nebo povinnosti reportování, nikoli přímým zákazům.
Odborné organizace a environmentální aktivisté rozhodnutí ECHA kritizují jako ohrožení veřejného zdraví a neúplné splnění závazků EU v oblasti udržitelné chemické politiky. ChemSec označil rozdělení omezení za „katastrofu“, protože fragmentace zpomaluje eliminaci PFAS a umožňuje některým průmyslovým odvětvím prodlužovat používání těchto toxických látek. Kritikové poukazují také na nespravedlnost vůči firmám, které investovaly do bezpečnějších alternativ.
Významná část znečištění PFAS také vzniká v souvislosti s vojenskými aplikacemi, průmyslovými stroji a výbušninami. Exkluze těchto sektorů z aktuálního hodnocení může znamenat, že EU nebude schopna dosáhnout svých ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví lidí. Ostatně jiné regiony, jako Francie či USA, již zavádějí přísnější pravidla, například úplné zákazy v určitých oblastech chemických látek PFAS.
Zároveň ECHA a Evropská komise pracují na dalších opatřeních, včetně zavedení monitoringového systému a systematické podpory přechodu na alternativy bez PFAS. Současné legislativní změny jsou tak součástí širší strategické snahy EU omezit dopad těchto „věčných chemikálií“ na zdraví a životní prostředí.*
-sol-