
Nová dohoda rozšiřuje seznam nebezpečných látek, jako jsou farmaceutika a tzv. perfluorované sloučeniny (PFAS), které budou nově součástí monitorovacích programů. Zároveň ale členské státy dostaly delší časový rámec pro implementaci přísnějších pravidel, přičemž některé limity pro regulaci škodlivých látek v podzemních vodách byly zmírněny. To podle kritiků znamená, že některé druhy znečištění zůstanou v praxi bez dostatečné kontroly a ochrany.
Evropský program pro období 2025-2027 zdůrazňuje nutnost reagovat na klimatické změny, ztrátu biodiverzity a znečištění, které ohrožují vodní zdroje v celé EU. Cílem je zajistit dostatečnou vodní odolnost a bezpečnost dodávek vody pro budoucí generace. Nicméně podle zpráv z praxe, včetně hodnocení třetích plánů řízení povodí, stále mnoho členských zemí nedosahuje požadovaných standardů, což snižuje efektivitu celé směrnice.
Již nyní je patrné, že pouze 39,5% povrchových vod v EU dosahuje dobrého ekologického stavu, a to zčásti kvůli nedostatečné implementaci a opožděným opatřením. Nedostatečný dohled a pomalé zavádění opatření mohou vážně ohrozit snahy o dosažení cílů k roku 2027, stanovených Směrnicí o rámcovém hospodaření s vodami (WFD).
Ekologické organizace, které tvoří koalici Living Rivers Europe, kritizují kompromisní dohodu za to, že urychlení nezbylo a že byly oslabeny některé environmentální záruky. Apelují na členské státy i rozhodovací orgány EU, aby zajistily rychlé a účinné vydání opatření na ochranu vodních ekosystémů a znečištění.
Na druhou stranu příznivci dohody zdůrazňují, že modernizace monitorovacích systémů a harmonizace postupů poskytne lepší data a umožní efektivnější reakce na případné znečištění. Dohoda nyní čeká na formální schválení Evropským parlamentem a Radou EU.*
-wal-