Ve sběrném dvoře v rakouském Wieselburgu shromažďují v kójích různé druhy odpadů už předtím, než je odvezou k dalšímu zpracování. Rakouský přístup je však zřejmě trochu jiný než český.
V jedné z kójí zde shromažďují eternit s obsahem azbestu. Jak by na podobné skladování eternitu nahlížely u nás státní orgány nebo odborníci konzultanti v oboru? Zeptali jsme se několika z nich:
Ing. Vladimír Bláha ze společnosti EMPLA, s. r. o.
Pokud by bylo takto nakládáno s odpady s obsahem azbestů v ČR, musela by pro toto nakládání být vypracována písemná a schválená pravidla. Domnívám se, že by příslušná KHS takové ukládání do boxů nedovolila, jelikož by se jednalo o porušení podmínek zákona č. 258/200 Sb. a NV č. 361/2007 Sb. a vyhláškou č. 394/2006 Sb. (krátkodobá expozice).
Pokud by byl takto odpad s azbestem mezideponován, mohlo by jít o porušení par. 12 zákona (minimálně). Otázka je důkazního břemena (prokázat ohrožení zdraví či ŽP, vzorky, svědecké výpovědi zaměstnanců). Otázka však je, zda odpad označený jako eternit je s obsahem azbestů. Podle informací od výrobce eternitu je tento název registrován jen v ČR a může jít teoreticky o materiál, jenž neobsahuje azbesty. Katalogové číslo a zařazení odpadu není z fotky zřejmé.
Pokud by to nakládání bylo v souladu s písemnými pravidly (o čemž pochybuji), bylo by nutné prokázat neplnění par. 12 zákona o odpadech v platném znění. V ČR by podle platných předpisů nebylo možné takto nakládat s odpadem, který obsahuje azbestová vlákna.
Materiál (odpad) obsahující azbestová vlákna (nad 0,1 %) je odpadem nebezpečným a je nutné s ním nakládat dle podmínek nařízení vlády č. 361/2007 Sb., potažmo zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění. Podle obvyklých pravidel (jež se dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. předkládají na KHS) se předpokládá uzavření odpadů s azbesty do obalů (folií, pytlů) nebo důkladné překrytování. Aby byl splněn požadavek par. 12 zákona č. 185/2001 Sb. v platném znění mělo y být zamezeno šíření vláken nebo dopadu do okolí, což je možné zajistit jen uzavřením.
Ing. Martin Zemek, Česká inspekce životního prostředí
Způsob shromažďování v otevřených kójích nelze považovat za vhodný především z důvodu, že při takové manipulaci může docházet k mechanickému uvolňování azbestových vláken, popř. azbestového prachu do ovzduší (a následně pak možná kontaminace např. obsluhy sběrného dvora). Podmínkou shromažďování a manipulace s odpady obsahujícími azbest je, že tyto odpady musí být shromažďovány v neprodyšném utěsněném obalu (kontejnery, nádoby, plastové pytle apod.) s označením, že odpad obsahuje azbest.
Ing. Marcela Jarešová, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí
Je velmi těžké určit, zda to, co je na obrázku, je v rozporu s legislativou. V našem zákoně o odpadech jsou v § 35 stanoveny povinnosti při nakládání s odpady, ale je pravda, že jsou celkem obecné. Podrobnější informace jsou uvedeny pouze ve vyhlášce MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, ale ta řeší nakládání s odpadem z azbestu v přímé souvislosti s jeho uložením na skládku.
Standardní postup při povolování zařízení ke sběru a výkupu odpadů je takový, že k provoznímu řádu se vyjadřuje Krajská hygienická stanice příslušného kraje (viz § 75 písm. d) zákona o odpadech). Máme zkušenost takovou, že pokud se v zařízení objeví na příjmu odpad z azbestu (při zatřídění odpadu se paralelně využije § 2 písm. t) vyhl. MŽP č. 294/2005 Sb., kde jsou odpady z azbestu definovány), KHS vyžaduje, aby byla popsána podrobná manipulace s těmito odpady (pozn. je vyžadováno plnění dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, prováděcí vyhlášky např. vyhláška MZ č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací).
Jediný, kdo může určit kategorii práce ve vztahu k její rizikovosti, je KHS a od tohoto se odvíjí i stanovení opatření při práci.
Můj osobní názor je takový, že tento druh odpadu končí odstraněním na skládce odpadů (nelze jej v žádném případě zpracovat na recyklační lince, nelze jej využít na povrchu terénu a ani na skládce v rámci jejího technického zabezpečení). Pokud přihlédneme k podmínkám, které jsou stanoveny pro jeho uložení na skládku, bylo by nadmíru vhodné, již při jeho soustřeďování v místě jeho vzniku nebo např. ve sběrném dvoře, tento odpad zabezpečit tak, aby mohl být na skládku uložen, tj. viz § 7 vyhl. MŽP č. 294/2005 Sb., zejména azbestová vlákna musí být vázána pojivem nebo musí být odpady zabaleny v utěsněných obalech. V našich "českých podmínkách" je velmi pečlivě hlídáno přímo místo vzniku odpadu, a to v rámci řízení u stavebního úřadu (KHS stanovuje podmínky při nakládání s ním, tyto by měly být samozřejmě akceptovány). To, co bylo patrno z přiložené fotodokumentace, se skutečně jeví jako ne zcela správný způsob manipulace s odpadem z azbestu. Jakákoliv další manipulace by mohla vyvolat uvolnění azbestových vláken. Pak je potřeba ochránit zdraví pracovníků v souladu s požadavky stanovenými na toto pracoviště.
Zpracovala - jhm -
Krajské hygienické stanice
mají v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech velké zmocnění v § 75. Mimo jiné mají: "..hodnotit a řídit zdravotní rizika při nakládání s nebezpečnými odpady a posuzovat provozní řády....v souladu se zvláštním právním předpisem, což je náš zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví....a související předpisy..."
Při posuzování zejména provozních řádů zařízení, která mají sloužit např. jako sběrný dvůr odpadů nebo skládka apod. HS sleduje, zda bude předmětem nakládání také odpad obsahující azbest. Azbest jako takový je zařazen v seznamu karcinogenních látek skupiny I.
Nejčastější cestou vstupu azbestu do organismu člověka jsou dýchací cesty. Karcinogenní účinek azbestu nespočívá v jeho chemickém působení, ale v mechanickém dráždění citlivých tkání dýchacích cest.
Azbest a odpady s azbestem musí být z místa svého výskytu odstraňovány např. před demolicí stavby, musí být sbírány co nejrychleji a ukládány do neprodyšně utěsněných obalů se štítkem obsahujícím upozornění na výskyt azbestu. V prostoru, kde dochází např. k demontáži azbestových materiálů, se obvykle vyhlašuje tzv. kontrolované pásmo a pracovníci musí být vybaveni příslušnými osobními ochrannými prostředky a pomůckami.
Azbestové odpady mohou být přijaty do sběrného dvora odpadů v České republice pouze v případě, že je to uvedeno v provozním řádu. Také provozovatelé mobilních zařízení ke sběru odpadů (auta určená pro sběr a transport odpadů jako zařízení) musí mít podmínky ochrany zdraví lidí a složek prostředí zakotveny ve shora uvedených intencích. Mohou přijímat azbestové odpady pouze za určitých podmínek a pouze zabalené nebo uložené v utěsněných shromažďovacích a transportních prostředcích.
Pokud to není technicky možné, doporučuje se např. sutě kontaminované azbestem alespoň provizorně pokropit vodou, aby se zamezilo úniku azbestového prachu. Lze použít také tzv. enkapsulačních prostředků (staré nátěrové barvy, laky a různé směsi), kterými bude zabráněno úniku prachu.
Azbestové odpady v ČR je možné likvidovat pouze na skládkách, které jsou k tomu určeny. Další podmínkou je, že takový odpad musí být ihned uložen a zahrnut a místo jeho uložení musí být zakresleno do mapy skládky (vyhl.č . 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky) a nesmí být předmětem dalších manipulací, kterými by byl odpad uvolněn do životního prostředí. Z uvedeného plyne, že při skladování eternitu v rozporu s požadavky legislativy by začalo šetření krajské hygieny (sepsání protokolu atd.) v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví a byl by předán podnět na Českou inspekci životního prostředí pro postup v režimu zákona o odpadech.
Zdroj: www.khsbrno.cz
Evropská legislativa
Rozhodnutím rady 2003/33/ES se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II.
V kapitole 2.3.3. Azbestový odpad jsou stanoveny podmínky, za kterých je možné ukládat odpady s azbestem i na jiných skládkách než pouze skládkách nebezpečného odpadu. Stavební materiály, které obsahují azbest, a další vhodné azbestové odpady mohou být ukládány na skládkách odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné. Skládky, které přijímají stavební materiály s obsahem azbestu a další vhodné azbestové odpady, musí splňovat následující požadavky:
odpad neobsahuje žádné jiné nebezpečné látky než vázaný azbest, včetně vláken vázaných pojivem nebo zabalených v plastu,
skládka přijímá pouze stavební materiál obsahující azbest a další vhodné azbestové odpady. Tyto odpady mohou být také uloženy v odděleném prostoru skládky odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, pokud je prostor dostatečně samostatně uzavřený,
aby se zabránilo rozptýlení vláken, úložná zóna musí být denně a před každým stlačením překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí se pravidelně kropit,
aby se zabránilo rozptýlení vláken, musí být na skládce/buňce navezena konečná svrchní krycí vrstva,
na skládce se nesmí provádět žádné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken (např. vrtání děr),
po uzavření skládky se uchová plánek umístění skládky/prostoru, který svědčí o tom, že jsou zde uloženy azbestové odpady,
musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo případnému použití půdy po uzavření skládky kvůli zabránění kontaktu lidí s odpadem.
Pro skládky, které přijímají pouze stavební materiál obsahující azbest, se zmírňují požadavky stanovené v příloze 1, bod 3.2 a 3.3 směrnice o skládkách, pokud jsou splněny výše uvedené požadavky.