Výše finanční podpory pro takzvané zelené zdroje příští rok vzroste, náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Situace nejvíce dopadne na průmysl a firmy, sdělil Energetický regulační úřad (ERÚ). Oznámil, že vydal příslušné cenové rozhodnutí, na základě kterého tyto zdroje i v roce 2021 dostanou podporu v řádu desítek miliard korun. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun.
Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje nárok v příštím roce, není v nařízení stanoveno, záleží na objemu výroby. Ze stejného důvodu zatím není známo, kolik peněz jim bude vyplaceno letos. Vláda nedávno rozhodla, že stát by měl pro příští rok přispět dotací 27 miliard korun, stejně jako v letošním roce. Aktuálně vydané cenové rozhodnutí nicméně podle ERÚ proti letošku předpokládá v dalším roce výrazný růst nákladů.
"Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i takzvaná indexace u nepalivových zdrojů, také daná zákonem, dosahující dvou procent ročně - což samo o sobě odpovídá navýšení ve stovkách milionů korun," uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Cenu silové elektřiny určují sami dodavatelé a tvoří zhruba polovinu výsledné ceny pro zákazníky. Zbytek tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje právě ERÚ. Zelený bonus pak garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené elektřiny poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz. Nepalivovými zdroji jsou slunce, voda nebo vítr.
"Náklady na podporu hradíme částečně na fakturách za elektřinu v podobě příspěvku na podporované zdroje energie, zbývající díl připadá na státní rozpočet. Rozpočet nyní počítá s výdaji ve stejné výši jako v letošním roce, ačkoliv předpokládané náklady budou významně vyšší," uvedl Trávníček. Podpora tak příští rok nestoupne například větším zařízením kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), což požadovaly některé teplárny.
"Další navyšování podpor by situaci ještě zhoršilo, zejména pro zákazníky z oblasti průmyslu. Pomoc jednomu typu podniků by tak ohrozila jiné," dodal. Situace zřejmě nejvíc dopadne na průmysl a firmy. Důvodem je, že výše poplatku zákazníků na obnovitelné zdroje nesmí překročit 495 korun za megawatthodinu, což by mělo od větších výdajů uchránit domácnosti.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Kromě zmíněného cenového rozhodnutí, které stanovuje výši podpory pro podporované zdroje energie (POZE) dnes ERÚ vydal také cenové rozhodnutí, jež upravuje podmínky v teplárenství a cenové rozhodnutí, které řeší úhrady za činnosti vykonávané v souvislosti s vykupováním elektřiny z POZE. Cenová rozhodnutí v úplném znění jsou k dispozici na internetových stránkách ERÚ.*
(ČTK)
