Menu
e-shop
Podle prognóz Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a dalších environmentálních agentur by měl globální deficit pitné vody do roku 2030 dosáhnout až 56 %. Tento dramatický pokles zásob vody zvyšuje tlak na průmyslové sektory, které spotřebovávají značné množství vody. Christophe Beck, generální ředitel Ecolabu, zdůrazňuje: „rozmach AI vytváří nové příležitosti pro byznys a inovace, ale každý týden vzniká nové datové centrum a každý měsíc nová výrobní hala. Zatímco energii můžeme generovat stále víc, vody – našeho nejcennějšího zdroje – je omezené množství.“ Tento fakt ukazuje, že bez efektivního řízení spotřeby vody může rychlý růst AI představovat vážné environmentální riziko.
Datová centra, která jsou páteří AI řešení, vyžadují velké objemy vody pro chlazení serverů. Kromě toho výroba mikročipů, nezbytných pro AI hardwarové platformy, patří mezi nejvíce vodou náročné procesy v průmyslu – na jeden čip připadají desítky tisíc litrů vody během produkčního cyklu.
Zlepšení efektivity a udržitelnosti infrastruktury AI může přinést samotná umělá inteligence. Studie zdůrazňuje, že opětovné využití průmyslové odpadní vody a zavádění inteligentních systémů řízených AI představují klíč k průmyslové ekologické transformaci. „Dnes se zpracovává jen 20 % průmyslové odpadní vody, a v sektoru mikroelektroniky, který je základním kamenem AI, je to méně než 10 %,“ uvádí se v materiálech.
Firmy tak mají možnost implementovat AI pro zvýšení efektivity spotřeby vody v reál-ném čase například prostřednictvím optimalizace chlazení datových center, řízení průtoku a teploty vody, řízené recyklace odpadní vody a prediktivní údržby zařízení s cílem snížit unikání a plýtvání.
Cílem je, aby nově vznikající datová centra měla vodní spotřebu nižší než běžné automyčky, čímž by se zásadně snížila zátěž na čerstvé vodní zdroje. Implementace těchto řešení navíc zvyšuje odolnost provozu vůči environmentálním výkyvům a umožňuje adaptaci na zpřísňující se legislativu v oblasti vodohospodářství.
Zajímavým poznatkem studie je i nedostatek důvěry zákazníků v závazky firem vůči odpovědnému využívání vody. I když obyvatelé Evropy a Severní Ameriky očekávají, že podniky budou dbát na udržitelnost spotřeby vody, pouze kolem 40 % věří, že to firmy skutečně dělají. Toto vnímání otevírá firmám příležitost odlišit se transparentním reportováním a měřitelnými pokroky v oblasti vodní udržitelnosti.
V rostoucím sektoru B2B, kde je udržitelnost klíčovým faktorem pro výběr dodavatelů a partnerů, mohou společnosti využívající AI k optimalizaci využití vody získat konkurenční výhodu. Výhody nejsou pouze environmentální, ale také ekonomické – efektivnější hospodaření s vodou znamená nižší provozní náklady a menší riziko sankcí či reputačních škod.
Kromě chlazení a výroby čipů se AI začíná uplatňovat i v oblasti správy vodních zdrojů samotných. Systémy řízené AI umožňují predikovat výkyvy v dodávkách vody, optimalizovat zavlažování v zemědělství a detekovat úniky ve vodovodních sítích. Tento širší kontext ukazuje, že AI může pomoci nejen minimalizovat vlastní spotřebu vody, ale současně přispívat k lepšímu hospodaření s vodou na globální úrovni.
Na technologické frontě mezitím pokračuje vývoj tzv. suchých chlazení datových center, která mohou zásadně snížit nebo úplně eliminovat potřebu vody pro chlazení. Některá inovativní datová centra již kombinují AI řízení s pokročilými chladicími technologiemi založenými na vzduchu nebo jiných principech, což má potenciál dramaticky omezit ekologickou stopu AI infrastruktury.
-kce-
