Energetické využívání odpadů PODTITULEK: Nutná složka krajských koncepcí Řešení problému "kam se zbytky materiálů" patří bezesporu mezi hlavní priority nároků EU na nakládání s odpady. Ve Švýcarsku, přestože není členem EU, tuto situaci už vyřešili. Snaží se odpad energeticky zhodnotit. Energetické...
Energetické využívání odpadů
PODTITULEK: Nutná složka krajských koncepcí
Řešení problému "kam se zbytky materiálů" patří bezesporu mezi hlavní priority nároků EU na nakládání s odpady. Ve Švýcarsku, přestože není členem EU, tuto situaci už vyřešili. Snaží se odpad energeticky zhodnotit.
Energetické využití komunálního odpadu je spolu s jeho materiálovým využitím nejvýznamnějším způsobem využití odpadu, jenž je svým dosahem jedině schopen v potřebné míře redukovat v reálném čase množství produkovaného odpadu.
Evropská unie (EU) vyžaduje využívání odpadů, a to i spalováním s výrobou energie. Množství odpadu na skládkách se musí minimalizovat a EU stanovuje termíny, týkající se redukování množství odpadu určeného ke skládkování.
Spalování odpadů spojené s výrobou energie je rozšířený a akceptovaný způsob jejich využívání a je to vedle materiálového využívání odpadů významný instrument ke zmenšení množství odpadu určeného k uložení na skládku za účelem odstranění. Tuto strategii EU vyjadřují dokumenty:
Rozhodnutí Rady z 24. února 1997, ohledně strategie Společenství týkající se hospodaření s odpady (97/C 76/01), úřední listina č. C 76 z 11. 3. 1997, s. 1.: "Rada zdůrazňuje, že využívání odpadu musí být podporováno, aby bylo docíleno jak snížení množství odpadu určeného k odstraňování, tak i úsporné zacházení s přírodními zdroji, a to zvláště prostřednictvím opětovného používání, recyklace, kompostování a získávání energie z odpadu.
Rozhodnutí komise z 24. května 1996 upravující přílohy IIA a IIB ke směrnici Rady 75/442 EEC o odpadech (96/350/EC), úřední listina č. OJ: L 135, s. 32.: Přílohy IIA a IIB definují technologie k odstraňování a využívání odpadů tak, že podle přílohy IIB, bod R1 je hlavní použití odpadu jako paliva jeho využitím.
Směrnice 1999/31/Rady ES ze dne 26. 4. 1999 o skládkách odpadu, kde z článku 5, odstavec 2 vyplývá:
-Do roku 2006 musí každý členský stát prokázat, že skládkuje o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.
-Do roku 2009 musí každý členský stát prokázat, že skládkuje o 50 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.
-Do roku 2016 musí každý členský stát prokázat, že skládkuje o 65 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.
Nová zařízení
K dosažení tohoto cíle by bylo ve státech EU potřebné postavit do roku 2006 nová zařízení na zpracování zhruba 32 milionů tun odpadů ročně. Očekává se, že v příštích pěti letech by se zde měla postavit zařízení na energetické využití odpadů s kapacitou kolem 23 milionů tun ročně. Celkově se počítá v EU v příštích letech pro oblast ekologického spalování odpadů s finančním objemem asi 6,5 mld. euro. V SRN (i ve Francii) se připravuje výstavba několika desítek zařízení na energetické využití odpadů.
V Evropě je jednoznačným trendem ustoupit od přímého skládkování odpadů a orientovat se na materiálové nebo energetické využívání odpadů.
Členské státy EU mají již platnou (nebo připravují) legislativu v souladu s Evropskou unií, tzn. legislativu, která omezí ukládání odpadů do skládek a zajistí jeho recyklaci, kompostování, materiálové a energetické využití.
Jak ve Švýcarsku
když Švýcarsko není členem EU, uzavírá s EU dvojstranné smlouvy, které kompatibilitu legislativ zajišťují. Strategie nakládání s odpady ve Švýcarsku, v zemi, která mimořádně pečuje o své životní prostředí, je i pro konstrukci zákona o odpadech v ČR relevantní. Platí tam Technické nařízení o odpadech ze dne 10. 12. 1990, kde jsou kromě jiného zakotveny následně uvedené povinnosti:
Povinnost materiálově využívat odpady.
Povinnost spalovat odpady -kantony zodpovídají za to, že nevyužitelné, spalitelné odpady budou ve vhodných zařízeních spáleny.
Povinnost provozovat spalovny s využitím energie.
Od roku 2000 je ve Švýcarsku zakázáno skládkování komunálního odpadu a je tedy energeticky využíváno 100 % komunálního odpadu v 31 zařízeních.
Text českého nového zákona o odpadech je z hlediska odpadového hospodářství dokumentem, který v podstatě deklaruje záměry EU -stanovuje povinnost upřednostňovat využívání odpadů před jejich odstraňováním (§ 11 odst. 1), definuje energetické využívání odpadů (§ 23).
Avšak například svým ustanovením § 11 odst. 2, podle kterého se splnění povinnosti využívání odpadů nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství podle zákona, umožňuje různé výklady zákona. Nevymezuje zřetelný a jednoznačný prostor pro chování původců odpadů v konečné fázi nakládání s odpady, respektive přesouvá konečnou formu nakládání s odpady na plány odpadového hospodářství.
Každý plán (celostátní, regionální, místní) odpadového hospodářství musí vycházet ze stanoveného konceptu odpadového hospodářství. Koncept hospodaření s odpady sestává zásadně z následujících činností:
předcházení vzniku odpadů (§ 10),
materiálové využití odpadů (§ 11 (1)),
energetické využití odpadů (§ 23),
odstraňování odpadů (§ 11 (3)).
Samotné činnosti předcházení vzniku odpadů a materiálové využití odpadů nestačí k tomu, aby nemusely být odpady odstraňovány skládkováním, které má být v podstatě vyhrazeno pouze odpadům s inertním charakterem. Zkušenosti ukazují, že materiálové využití odpadů může představovat několikaprocentní (10-20 %) podíl z celkového množství, který závisí pouze na tržních podmínkách -tedy na ekonomické použitelnosti z odpadu získaných surovin.
Úspory
Výhledově musí být materiálově nevyužitelný, spalitelný odpad energeticky využit.
Energetickému obsahu (výhřevnosti) věnují hospodářsky rozvinuté země zvláště v posledních desetiletích značnou pozornost, neboť spalováním odpadů s využitím energie a s odpovídajícím ekologickým zajištěním lze kromě jiného dosáhnout:
úspory fosilních paliv pro výrobu tepelné a elektrické energie,
desetinásobného snížení objemu a 60-70% snížení hmotnosti odpadu ukládaného na skládku,
inertních vlastností zbytkových materiálů z procesu energetického využití odpadů,
prokazatelně nejčistějšího zdroje energie získávané termicko oxidačním procesem.
Energetické využití komunálního odpadu je spolu s jeho materiálovým využitím nejvýznamnějším způsobem využití odpadu, jenž je svým dosahem jedině schopen v potřebné míře redukovat v reálném čase množství produkovaného odpadu. Výstavba zařízení k energetickému využití odpadů pro ČR je významnou podporou českých firem.
Případné argumenty typu, že se tímto vytvoří situace pro nekontrolovatelný dovoz odpadů do ČR za účelem jejich spálení a dojde k ohrožení životního prostředí v ČR, nemohou obstát. Tvrzení, že dovozem odpadu za účelem energetického využití se ČR stane cílem sousedních zemí ("smetištěm"), není relevantní.
V této souvislosti je důležité upozornit na skutečnost, že zařízení na energetické využití odpadu je neodmyslitelnou součástí každého konceptu odpadového hospodářství.
Jaroslav Hyžík,
Ecological And Industrial Consulting, spol. s r. o.
