Emise skleníkových plynů z ekonomiky EU v prvním čtvrtletí vzrostly

Podle dat Eurostatu dosáhly emise skleníkových plynů v evropské ekonomice v prvním čtvrtletí roku 2025 přibližně 900 milionů tun ekvivalentu CO₂, což představuje meziroční nárůst o 3,4 %. Tento růst doprovázel zároveň mírný růst evropského hrubého domácího produktu (HDP) o 1,2 %.

Hlavní zdroje nárůstu emisí

Mezi odvětví, která vykázala největší meziroční nárůst emisí, patří především dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace, s nárůstem o 13,6 %. Další významný nárůst zaznamenala domácnosti, kde emise vzrostly o 5,6 %. Naopak některá odvětví, jako je průmyslová výroba, doprava a skladování či zemědělství, vykázala mírný pokles emisí.

Z hlediska jednotlivých zemí EU došlo k nárůstu emisí ve 20 členských státech. Mezi šesti zeměmi s nejvýraznějším růstem emisí přes 5 % je i Česká republika, což ji řadí mezi státy s nejrychlejším růstem emisní zátěže. Naopak sedm zemí, například Malta, Finsko či Dánsko, dokázaly emise snížit, přičemž některé z nich zároveň zaznamenaly i ekonomický růst.

Výzvy a dopady

Nárůst emisí při současném růstu ekonomiky ukazuje pokračující výzvy v dekarbonizaci evropské ekonomiky. Data zdůrazňují potřebu intenzivnějších kroků v oblasti energetické efektivity, přechodu na obnovitelné zdroje a zlepšení technologických postupů v průmyslu i domácnostech.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle snížení emisí do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Současný meziroční nárůst emisí zpočátku může signalizovat potřebu přehodnocení strategií a rychlejší implementaci opatření, která povedou ke skutečnému snížení emisní stopy.*

-red-