Emise rtuti v ovzduší jsou nebezpečné, když se koncentrují v přírodě

Emise rtuti v ovzduší jsou nebezpečné, až když se koncentrují v životním prostředí, například ve vodě. Poté se její molekuly mohou dostat do potravinového řetězce člověka, řekl Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj největším producentem emisí rtuti v ovzduší jsou teplárny a elektrárny. Středeční rozhodnutí ústeckého krajského soudu, který zrušil uhelné elektrárně Počerady výjimku z limitu na vypouštění rtuti, proto považuje za správné.

Poškození organismu

Na českém území elektrárny a teplárny za rok vyprodukují zhruba dvě tuny emisí rtuti. "Tato rtuť se rozšíří do atmosféry. V tu chvíli ten přímý efekt na člověka není tak důležitý jako ten environmentální. Když se dostane do ovzduší, tak se může ve vyšší koncentraci někde akumulovat a dostat se do lidského organismu. Například se opakovaně může dostávat na hladinu rybníka, dostane se do vody, kde to zprocesují mikroby nebo řasy na methylrtuť, a poté je může sníst ryba, která skončí u člověka na talíři," uvedl Hovorka.

Rtuť je neurotoxický jed. Když pronikne do organismu, dokáže blokovat různé procesy na buněčné úrovni, což pak vede k poškození například ledvin, jater nebo mozku, a dlouhodobá expozice rtuti má i genotoxický efekt, kdy negativně ovlivňuje potomstvo.

"Ačkoliv se ví, jak je rtuť škodlivá, když se podíváte do limitů na kvalitu ovzduší, tak se měří nikl, arsen, olovo, ale rtuť chybí. Většina kovů se v atmosféře přilepuje v ovzduší na mikroskopické částice, které zachytávají filtry pro měření. Rtuť se v atmosféře vyskytuje v plynném stavu až v 90 procentech a velice obtížně je možné ji zachytit," podotkl Hovorka.

Tlak na snižování emisí rtuti

Jako příklad Hovorka uvedl Spojené státy, které mají iniciativu na snížení koncentrace emisí rtuti z uhelných elektráren. "Mají Clean Mercury Air Act, který od roku 2005 do roku 2018 jim pomohl snížit emise rtuti o 50 procent," řekl.

Elektrárny v Evropě průměrně mají na svědomí dvě třetiny až čtyři pětiny emisí rtuti v ovzduší. "Limit v emisích je zhruba skoro podobný jako hodnota 50 mikrogramů na metr krychlový, která už pro člověka není vhodná. Člověk by si nad tuto hodnotu měl dát pozor nebo by se měla udělat nějaká opatření. Emise, které jdou z elektráren, mají limit 30 mikrogramů," dodal.

Výjimku pro elektrárnu Počerady z limitu na vypouštění rtuti zrušil ve středu Krajský soud v Ústí nad Labem, čímž vyhověl žalobě ekologických organizací. Podle právničky organizace Frank Bold Elišky Beranové soud výjimku zrušil kvůli závažným pochybením při zjišťování skutkového stavu, jejichž vlivem byly limity udělené elektrárně v emisní výjimce významně nadhodnoceny.*

-čtk-