Podle belgické studie (R. De Fré, M. Wevers, VITO ) se v životním prostředí se nachází více dioxinů, než kolik lze vysvětlit známými zdroji. Tento fenomén byl definován jako rozdíl mezi úrovněmi atmosférické depozice nebo vzorků půdy a hladinami emisí ze známých zdrojů. Autoři studie tvrdí, že...
Podle belgické studie (R. De Fré, M. Wevers, VITO ) se v životním prostředí se nachází více dioxinů, než kolik lze vysvětlit známými zdroji. Tento fenomén byl definován jako rozdíl mezi úrovněmi atmosférické depozice nebo vzorků půdy a hladinami emisí ze známých zdrojů. Autoři studie tvrdí, že jejich původci jsou spalovny, které produkují mnohem více dioxinů, než kolik udávají. Během povinných měření se závody provozují s vyšší opatrností, nepříznivé výsledky se oficiálně nezveřejňují a měření se opakuje.
V listopadu 1997 nařídil belgický ministr životního prostředí okamžité zastavení pěti spaloven komunálního odpadu, které nesplnily emisní limit 0,1 ng TEQ/Nm3. Po odstranění technických problémů bylo třem závodům povoleno nové spuštění za podmínky, že bude instalován trvalý systém vzorkování dioxinů, aby bylo prokázáno neustálé dodržování limitu.
K průběžnému měření během 15 dnů byl použit systém Arnesa (GfA, Münster). Analýzu provedly dvojmo dvě laboratoře, VITO a GfA. Výsledky ukazují, že standardní měření emisí během 6 hodin podle evropské normy EN 1948 zjistilo emisní koncentrace 0,25 ng TEQ/Nm3, zatímco dvoutýdenní průměr ve stejném období byl od 8,2 do 12, 9 ng TEQ/Nm3.
Tyto údaje dokumentují, že standardní měření podhodnotilo průměrné emise 30-50x. V důsledku těchto zjištění vznikly pochybnosti o skutečných emisích ze spaloven. Zvláštní komise požádala všechny spalovny ve Flandrech, aby používaly průběžný systém vzorkování a prokázaly tak soulad s emisním limitem.
Ve studii je dále ukázáno, že obtíže s dodržením limitů mohou způsobovat zejména tzv. paměťové efekty, a to hlavně v systémech, kde se jako poslední krok čištění plynů používá mokrá pračka (po odstranění dioxinů adsorpcí). Velký povrch polymerního materiálu výplně a obalu může shromažďovat dioxiny a zapříčinit obtíže při získání emisí pod limitní hodnotou.
Paměťové efekty byly prokázány ve spalovně komunálního odpadu IVAGO v Gentu. Tento závod je vybaven vstřikováním vápna a aktivního uhlíku, látkovými filtry a mokrou pračkou plynů. Po šesti měsících provozu vyvíjely mokré pračky plynů 6,2 ng - 21,9 ng TEQ/Nm3 ve spalinách. Následující měsíc provozu způsobily mokré pračky plynů čisté zvýšení ve spalinách o 1,58, resp. o 1,18 ng TEQ/Nm3. Pozorované paměťové efekty lze vysvětlit špičkovými emisemi, např. z důvodu zablokování vstřikování aktivního uhlíku. Systémy čištění plynů se pak chovají jako zásobárna dioxinů.
- dk -
