Cílem systému enviromentálního managementu je pomáhat průběžně zlepšovat vliv činnosti organizací na životní prostředí.
K tomuto cíli vede několik opatření. Vytvoří a zavedou se systémy environmentálního řízení, jejichž výkon je systematicky, objektivně a pravidelně hodnocen. Dále jsou poskytovány informace o vlivu činnosti organizace na životní prostředí a probíhá otevřený dialog s veřejností a ostatními zainteresovanými osobami. Do těchto aktivit se zapojují zaměstnanci daných organizací a jsou pořádány vhodné vzdělávací aktivity.
DOBROVOLNÁ ÚČAST
Tento systém je tu již od roku 1993, kdy vyšlo nařízení Rady o dobrovolné účasti průmyslových podniků v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí, prokázalo svou účinnost při zlepšování dopadů činnosti průmyslu na životní prostředí. Stále a periodicky je přezkoumáván, aktualizován a vylepšován. Zatím poslední (třetí) verze EMAS byla vydána na sklonku minulého roku, kdy 25. listopadu 2009 schválil Evropský parlament Nařízení č. 1221/2009, o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES. Toto nařízení vyšlo v Úředním věstníku Evropské unie 22. 12. 2009 a vstoupilo v platnost dne 11.1. 2010.
EMAS je systém environmentálního řízení podobný environmentálnímu managementu dle ISO 14001, který v sobě zahrnuje. Existují však rozdíly mezi těmito systémy. Výhodou pro organizace registrované v systému EMAS je zveřejnění organizace v Registru EMAS. Registr EMAS v České republice vede Agentura EMAS, která je součástí CENIA, České informační agentury životního prostředí. Informace z tohoto registru jsou dostupné i na stránkách Evropské komise. Organizace zároveň dostane právo používat logo EMAS.
CO MUSÍ ORGANIZACE UDĚLAT, ABY SE MOHLA REGISTROVAT?
Organizace musí nejprve provést environmentální přezkum, který zahrnuje vytipování všech požadavků právních předpisů v oblasti životního prostředí, které se jejích činností týkají. Dále musí organizace určit environmentální aspekty svých činností a výrobků, což jsou vlastně prvky činností a výrobků, které mohou mít dopad na životní prostředí.
Většinou se tyto aspekty vztahují k jednotlivým složkám životního prostředí, jako jsou znečišťování vod, emise do ovzduší, produkce odpadů a další. Následně organizace určí ty aspekty, které mají významný dopad do životního prostředí, například produkce nebezpečných odpadů. Organizace by měla zvážit i nepřímé environmentální aspekty. Uveďme si to na příkladě: Mezi přímé environmentální aspekty architektonického studia patří spotřeba papíru, jakým způsobem vytápí své prostory, a z toho vyplývající emise do ovzduší a zdali jim neuniká olej z vozového parku. Mezi nepřímé environmentální aspekty patří to, zda jimi navržené domy budou energeticky šetrné, do jaké míry budou použité materiály nepoškozující životní prostředí a jestli jejich domy nebudou významně ovlivňovat ráz okolní krajiny.
U výrobních organizací je typické, že dopady přímých environmentálních aspektů výrazně převyšují. U organizací z oblasti služeb a státní správy bývají přímé aspekty méně významné a je třeba se zaměřit více na nepřímé aspekty, které mohou mít významnější dopady na životní prostředí.
Informace zjištěné při environmentálním přezkumu se využijí při zavádění systému environmentálního řízení, který zahrnuje požadavky normy ISO 14001. EMAS požaduje, aby se organizace některými otázkami zabývala nad rámec požadavků normy ISO 14001. Tyto otázky se týkají oblastí jako je environmentální přezkum, dodržování právních předpisů, zapojení zaměstnanců a komunikace s nejbližším okolím organizace.
Po zavedení systému environmentálního řízení provede organizace audit, zda je systém funkční a zda je zabezpečeno plnění všech právních požadavků, které se vztahují na organizaci.
PROHLÁŠENÍ O VLIVU
Hlavním rozdílem EMASu od jiných systémů je, že organizace zpracovává prohlášení o vlivu organizace na životní prostředí. Toto prohlášení slouží organizaci k transparentnímu informování okolí o jejím vlivu na životní prostředí. Prohlášení obsahuje popis organizace, environmentální politiku organizace, popis všech přímých a nepřímých environmentálních aspektů, které vedou k významným dopadům na životní prostředí, a další informace.
Novinkou je, že v environmentálním prohlášení musí organizace podávat zprávu o klíčových indikátorech vlivu své činnosti na životní prostředí. Zveřejnění těchto klíčových indikátorů by mělo umožnit meziroční srovnání pro vyhodnocení vývoje vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnání s podobnými organizacemi ve stejném oboru činností, popřípadě s ostatními organizacemi v rámci regionu nebo státu.
Klíčové indikátory pokrývají vliv činnosti organizace na základní složky životního prostředí jako jsou: energetická účinnost, materiálová účinnost, voda, odpady, biologická rozmanitost a emise. Environmentální prohlášení je vydáváno na dobu tří let. Každý rok je vydávána aktualizace prohlášení.
ZAJIŠTĚNÍ DŮVĚRYHODNOSTI SYSTÉMU
Otevřenost, transparentnost a pravidelné poskytování informací o životním prostředí jsou klíčovými faktory pro odlišení systému EMAS od ostatních systémů. Tyto faktory jsou také důležité pro vytváření důvěry mezi organizací a jejich okolím.
Aby byla zajištěna spolehlivost, důvěryhodnost a správnost údajů a informací v prohlášení, je toto prohlášení schvalováno nezávislým akreditovaným environmentálním ověřovatelem. Ověřovatel kromě schvalování prohlášení provede ověření zavedení systému environmentálního řízení, efektivitu provedeného auditu, dodržování právních požadavků a neustálé zlepšování.
Pokud je prohlášení schváleno ověřovatelem, může organizace zažádat o provedení registrace, které je bezplatné. Poté je organizace zapsána do registru EMAS.
Nezanedbatelnou výhodou EMASu pro malé organizace je i možnost prodloužení intervalu ověřování a schvalování ze tří na čtyři roky a schvalování aktualizace environmentálního prohlášení z jednoho na dva roky. Kromě toho by měly ústřední orgány usnadnit přístup k informacím a podpůrným fondům, jako podporu malých organizací. Za malé organizace jsou považovány organizace do 50 zaměstnanců.
Ing. Radim Frolík
Český institut pro akreditaci, o.p.s
