Elektronického šrotu přibývá PODTITULEK: Dodržujme zákony Jak prokázala studie německého ústavu Fraunhofer Institut für Zuverlässigkeit und Mikrointegration (IZM) v Berlíně, roste množství odpadu elektronických přístrojů "elektronického šrotu" v Evropské unii v posledních letech třikrát rychleji...
Elektronického šrotu přibývá
PODTITULEK: Dodržujme zákony
Jak prokázala studie německého ústavu Fraunhofer Institut für Zuverlässigkeit und Mikrointegration (IZM) v Berlíně, roste množství odpadu elektronických přístrojů "elektronického šrotu" v Evropské unii v posledních letech třikrát rychleji než množství komunálních odpadů.
Jen v SRN vzniká ročně více než 1,8 miliónu tun elektronického šrotu - automatizačních prostředků, televizních přijímačů, videorekordérů, telefonů, tiskáren, počítačů, kalkulaček a mobilních telefonů. Pouze 10 % je odborně zpracováno, zbytek končí na deponiích nebo se spaluje.
Výsledkem je rostoucí zátěž životního prostředí toxickými kovy, těžkými kovy, jejich slitinami a sloučeninami, jakož i neodbouratelnými plasty a jejich toxickými retardanty hoření.
O co jde, ukázala studie na příkladu mobilních telefonů. Jestliže se koncem roku 1999 odhadovalo celosvětové používání mobilů na 480 mil. kusů, očekává se, že v roce 2003 stoupne tento počet na 1 mld. kusů. Při průměrné dvouleté lhůtě fyzické životnosti a technického zastarávání, skončí s největší pravděpodobností v elektronickém šrotu zhruba 500 mil. mobilů ročně, což představuje podle hmotnosti asi 30 000 tun plastů s retardanty, 7500 tun mědi, 500 tun niklu, 500 tun zinku, 500 tun stříbra a stovky tun cín-olověných pájek a dalších kovů včetně chromu, kobaltu i rtuti.
Na toxicitě odpadu se podílí ze 45 % měď, 20 % nikl, 17 % stříbro, 4 % cín-olověné pájky a další. Zamořování životního prostředí odpady mobilů je pro jejich malé rozměry a hmotnost naprosto nekontrolovatelné.
Odpovědnost za tento stav připisuje studie zejména nedostatečným znalostem konstruktérů elektroniky o toxickém vlivu, ale i o energetické náročnosti materiálů ve vztahu k životnímu prostředí a při jejich recyklaci.
Proto vypracoval IZM program Environmental Engineering Toolbox, jenž umožňuje zhodnotit ekologická rizika konstrukčních materiálů a vybrat stejně hodnotnou alternativu, přátelskou vůči životnímu prostředí. Navrhuje např. používání pájek Sn-Ag-Cu namísto pájek Sn-Pb pro jejich nižší toxicitu a energetickou náročnost. Jako první využil program největší světový výrobce mobilních telefonů, finská firma Nokia.
Institut také pracuje na katalogizaci elektronických komponent z hlediska zbytkové životnosti a opětného použití jako náhradních dílů a na vytvoření systému senzorů a datových bází, který by shromažďoval informace o chování dílů v průběhu užívání a jejich možné další použitelnosti.
Pro demontáž např. chybně pájených tištěných spojů vyráběných ve velkých sériích bylo navrženo automatické demontážní zařízení, které detekuje vadné místo a provede selektivní odpájení a vyjmutí dílů, zhodnotí jejich použitelnost a zajistí vrácení na výrobní linku. Výsledkem bude úspora zdrojů a výrobních nákladů, snížení množství elektronického šrotu. Nová legislativa EU má po roce 2004 stanovit výrobcům povinnost zpětného odběru použité elektroniky a postarat se o její odbornou recyklaci.
- Ab -
