V roce 2020 klesla podle Mezinárodní energetické agentury poptávka po uhlí celosvětově o 4 %, což je největší pokles od druhé světové války. V USA se vloni spotřebovalo o 20 % elektřiny méně než o rok dříve, v EU o 21 %. Hlavním důvodem byla vedle pokračující dekarbonizace energetiky, kterou prosazuje zejména Evropská unie, především nižší spotřeba elektřiny v souvislosti s koronavirem. V posledním čtvrtletí 2020 sice přišlo mírné oživení a růst pokračuje, ale celkově se spotřeba energetického uhlí dostane letos podle aktuálních prognóz nanejvýš na úroveň roku 2019. Příčinou je i to, že výroba elektřiny v uhelných elektráren začíná být v některých zemích dražší, než na kolik přijde proud z obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Jedinou významnou ekonomikou na světě, kde v roce 2020 rostla spotřeba uhlí, byla Čína. Čínské uhlí představuje přibližně jednu třetinu celosvětové spotřeby. V zemi funguje 1082 uhelných elektráren, ve výstavbě je dalších 92 závodů a před zahájením výstavby 135. Zároveň mohutně rostou kapacity OZE; v roce 2020 se zvýšily na více než 100 GW. Budoucnost uhlí v Číně je podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) úzce spojená také s tím, jak se bude zemi dařit plnit své ekologické plány. Pokud má Čína dosáhnout nulových emisí do roku 2060, což je oficiální cíl pekingské vlády, bude podle IEA muset některé novější uhelné elektrárny předčasně odstavit. To podle analytiků ještě dál prohloubí ekonomickou nevýhodnost uhlí. Londýnská finanční a analytická společnost TransitionZero spočítala, že v Číně nemá spalování uhlí už dnes ekonomický význam, a pokud by země dokázala uhlí nahradit obnovitelnou energií, teoreticky by ušetřila až 1,6 bilionu USD.
Indie je jako světově druhý největší spotřebitel uhlí a třetí největší producent skleníkových plynů v současné době na uhlí závislá více než z poloviny. Uhelné výrobní kapacity jsou téměř 373 GW. Dosluhující uhelné elektrárny Indie nahrazuje obnovitelnými zdroji, které by do roku 2022 měly vzrůst o 175 GW instalované kapacity. V souvislosti s ekonomickou nevýhodností uhlí a v rámci přechodu k obnovitelné energii indická vláda rozšiřuje celní ochranu země. Současné post pandemické ekonomické oživení však zatím vedlo k tomu, že spotřeba uhlí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 v Indii narostla o 6 % a růst se očekává i letos.
V USA je podle zprávy think tanku pro klima a energii Energy Innovation už dnes nerentabilních až 80 % tamních uhelných elektráren. Podíl uhlí na americkém energetickém mixu stabilně klesá více než deset let - kvůli tlaku na snižování emisí, ale v posledních letech také díky ekonomice provozu. V zemi je dnes v provozu 191 uhelných elektráren a 339 je jich odstaveno nebo připraveno k vypnutí. V porovnání s rokem 2010 se spotřeba uhlí k výrobě elektřiny v USA snížila o více než polovinu a elektrárny spalují 90 % z celkového množství uhlí, které se v zemi spotřebuje.
Také v Evropské unii výroba elektřiny z uhlí průběžně klesá. Rakousko a Švédsko uzavřely své poslední uhelné elektrárny v roce 2020, Portugalsko tak učiní letos. Německo, Polsko a Česká republika spotřebují dvě třetiny uhlí, které se v EU použije k výrobě energií. V roce 2021 sice podle prognóz vzroste poptávka po uhlí asi o 4 %, ale bude to jen důsledek předchozího ekonomického poklesu v souvislosti s pandemií.
V Austrálii předpovídají, že tamní uhelné elektrárny sníží kvůli rostoucí konkurenci OZE během příštích 7 let spotřebu uhlí až o jednu čtvrtinu. Stejným podílem se má snížit i výroba v elektrárnách na zemní plyn. To bude mít deflační dopad na velkoobchodní ceny elektřiny, což ještě více sníží ziskovost stávajících uhelných elektráren. Uhlí tak bude čelit dvojnásobnému tlaku - snižování produkce i ceny.*
-hs-
