"Pokračujeme v harmonogramu, který máme naplánovaný. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028," uvedla Počtová. Elektrárna plánuje, že v letošním roce podepíše memorandum s Pardubicemi a Chrudimí, později i s Hradcem Králové.
V cestě celému záměru však stojí referendum z roku 2006, na jehož základě byl změněn i územní plán Opatovic. Hlasování je platné trvale, ledaže by bylo vyhlášeno referendum nové, jehož výsledek by byl jiný. Obec by proto musela v územním řízení vydat nesouhlasné stanovisko. "V územním plánu je přímo věta, že v této průmyslové oblasti nesmí být umístěna spalovna nebo zařízení na energetické využití odpadů," řekl starosta Pavel Kohout.
Elektrárna počítá s tím, že by byla investorem i provozovatelem spalovny, poskytne pro ni pozemek i napojení na infrastrukturu. Podle Počtové by zařízení mělo mít kapacitu pro spálení 150 000 tun odpadu ročně. "Spíše se obáváme, že naplánovaná kapacita bude nedostačující," uvedla Počtová. Spalovna by byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit dosavadní hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárna se odhaduje na několik miliard korun.
Elektrárna už podepsala memorandum se Sdružením obcí Vysočiny, které zahrnuje kolem stovky obcí a měst Kraje Vysočina. Podobné memorandum podepsal Kraj Vysočina, řekla manažerka Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina Martina Vrbová. "Podporujeme, aby zařízení vzniklo, pomůže nám splnit cíle odpadového hospodářství," uvedla Vrbová. Podle ní v regionu vznikne 90 000 až 120 000 tun směsného komunálního odpadu za rok, do Opatovic by se vozilo asi 20 000 až 40 000 tun ročně. Další by směřoval do spalovny v Brně nebo do zamýšlené spalovny Vráto u Českých Budějovic.
-čtk-
