01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ekonomika mechanicko-biologické úpravy

Materiál "Ekonomický model provozu zařízení MBÚ a porovnání se stávajícími způsoby nakládání s MBÚ" zpracovala pro potřeby projektu společnost SITA CZ, a. s. Cílem bylo stanovit orientačně náklady na provoz zařízení MBÚ v podmínkách České republiky a vyhodnotit ekonomický efekt takového zařízení v...

Materiál "Ekonomický model provozu zařízení MBÚ a porovnání se stávajícími způsoby nakládání s MBÚ" zpracovala pro potřeby projektu společnost SITA CZ, a. s. Cílem bylo stanovit orientačně náklady na provoz zařízení MBÚ v podmínkách České republiky a vyhodnotit ekonomický efekt takového zařízení v kontextu stávajících způsobů odstraňování nebo energetického využívání směsného komunálního odpadu (SKO). Podkladem byly údaje o obdobných zahraničních zařízeních. Porovnání bylo provedeno pro jiné způsoby nakládání se SKO, a to skládkování a spalování ve spalovnách SKO. Jako srovnávací hodnota byla stanovena cena odpadu na vstupu do zařízení. Výstupem ekonomického modelu je tedy náklad převedený na tunu vstupujícího odpadu.

Model představuje jen hrubé přiblížení možnému provozu, které je zatíženo modelovými předpoklady a zjednodušením. Při dalších úvahách je nutno tuto zátěž zohlednit. Dále je nutné uvažovat skutečnost, že zařízení mechanicko-biologické úpravy není zařízením na konečné využití nebo odstranění odpadů ve smyslu zákona o odpadech, ale že se jedná o zařízení pro úpravu odpadů a pro usměrnění materiálových toků. Jedná se o zařízení, které nezbytně vyžaduje úložiště typu skládka a energetického zařízení typu spalovny.

Základní podklady pro stanovení nákladů MBÚ byly převzaty z údajů provozu zařízení v Německu, provozované v rámci skupiny SUEZ, tedy údaje důvěryhodné, i od dalších zařízení. Pro výpočty se cena za skládkování předpokládala ve výši 1000 Kč/t, za spalování 1200 Kč/t.

Modelové předpoklady:

zařízení krajského významu s kapacitou 100 tis. tun/rok,

využití nejrozšířenější metody MBÚ v zahraničí (dělení na sítě, nadsítné na energetické zpracování, podsítné na aerobní fermentaci),

celková investice na stavbu, technologii a projektovou přípravu se bude blížit výši investice v referenčních zařízeních v zahraničí (při zařízení kapacity 100 tis. tun ročně je pořizovací cena srovnatelného zařízení v zahraničí kolem 700 mil. Kč),

zařízení spolupracuje se skládkou a energetickým zdrojem, skládka v dosahu 20 km, spalovna v dosahu 40 km,

náklady na údržbu jsou stanoveny procentem investice,

do nákladu není zahrnut nákup a provoz svozové techniky, ani zisk provozovatele - jedná se tedy o minimální možnou cenu za zpracování MBÚ,

nejsou uvažovány dotace nebo investice z veřejných zdrojů nebo dotace nákladů administrativním zásahem, uvažuje se o investici úvěrem.

Celkový náklad MBÚ sestává ze čtyř základních složek: nákladů na provoz, na skládkování stabilizátu a zbytku na skládce, na spálení nebo energetické využití spalitelné frakce a výnos z prodeje kovů.

Náklady na provoz (investice, údržba, režie apod.)* Celkem 1103,05 Kč/t

Náklady na skládkování stabilizátu a nevyužitelných zbytků* Celkem 374 Kč/t

Náklady na spalování spalitelných výstupů z MBÚ* Celkem za spálení*672 Kč/t

Výnos z prodeje kovů * 90 Kč/t

Celkem za MBÚ = 2059 Kč/t

Uvedený náklad nezahrnuje náklady na svoz odpadů a přiměřený zisk provozovatele.

Platba na vstupu:

MBÚ/skládka min MBÚ = 215 % skládka

Platba na vstupu MBÚ /spalovna MBÚ= 179 % spalovna

Náklad referenčního zařízení Croboen v Ně-mecku činí 120 eur/t, což odpovídá zhruba 3300 Kč/t

Upravit náklady lze změnou nastavitelných položek nebo regionálních podmínek. Zlevnit MBÚ jde například umístěním modelového zařízení u energetického zdroje nebo umístěním zařízení na skládce, nastavení větší světlosti síta, což umožňuje vyšší výtěžnost podsítné frakce.

Efektivitu MBÚ lze rovněž změnit politickým rozhodnutím a administrativním zásahem. Aby byl takový zásah efektivní, musel by být současně doprovázen restrikcí spalování surového SKO s následným navýšením plateb na úroveň MBÚ nebo nad ni. Administrativní zásah předpokládá rozložení nákladů na výstvabu a provoz na komunální úroveň, tj. dotaci z veřejných zdrojů.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down