Řecko momentálně zažívá krušné časy, a tak se každý dobrý nápad počítá. Vyprodukuje se zde ročně 550 000 tun hroznů vína.
Kam však se 120 000 tunami biologického "odpadu", výlisků po extrakci hroznové šťávy. Odpověď má profesor chemie Serkos Haroutounian ze Zemědělské univerzity v Aténách (AUA). V rámci eurounijního projektu LIFE Dionysos se rozhodl nastartovat domácí trh s pracovními příležitostmi tím, že spojí dohromady poptávku po kvalitní biokosmetice s likvidací vinařských přebytků a odpadních produktů.
"Můj hlavní záměr byl prosadit širší využití přírodních produktů, které mají významný podíl bioaktivních molekul, ve farmakologickém a kosmetickém průmyslu," říká Haroutounian. "Současně se také věnuji výzkumu v oblasti znovupoužití odpadů ze zemědělské produkce."
Vinařství samo totiž ve skutečnosti vyrábí v poměru k vyrobené organické mase jen malý podíl, asi 15 %, "výdělečných" produktů - etanol, alkoholické nápoje a zdravou výživu v podobě semínek či dietní vlákniny. Zbytek se vyhazuje do otevřené krajiny, kde ve velkém množství může působit fytotoxicky a negativně ovlivňovat kvalitu vody.
Díky klíčovému partnerství farmakologických laboratoří AUA, Gou Landris - muzeu přírodní historie a "environmentální" konzultační firmě Terra Nova mohl nastartovat ze skromného nápadu velký projekt. V reakci na poptávku po přírodních kosmetických přípravcích jsem začal produkovat testovací řadu preparátů, v níž hlavním zdrojem omlazujících polyfenolů a antioxidantů jsou právě zbytky vinařských výlisků.
Vazba na národní vinařský průmysl a zpracování odpadních surovin se ukázala jako ekonomicky velmi zajímavá, protože produkuje hodnotný produkt. Dosud totiž mohli vinaři slisované koláče hroznových slupek dodávat jen do zemědělských farem jako nutriční doplněk chovného skotu anebo jako levné organické hnojivo. O "recept" Serkose Haroutouniana má teď zájem více než dvacet společností po celé Evropě.
