ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PLATEB V návrhu nového zákona o odpadech existují tři oblasti, které jsou významné z pohledu ekonomických nástrojů. Jedná se o řešení problematiky plateb za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu, ustanovení o poplatku za ukládání odpadů a vytváření finanční rezervy na...
ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PLATEB
V návrhu nového zákona o odpadech existují tři oblasti, které jsou významné z pohledu ekonomických nástrojů. Jedná se o řešení problematiky plateb za svoz, třídění a zneškodnění komunálního odpadu, ustanovení o poplatku za ukládání odpadů a vytváření finanční rezervy na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu.
Zákon č. 125/1997 Sb. znamenal zásadní změnu v platbách obyvatelstva za odvoz komunálního odpadu. V § 10 stanovil, že občané platí obci úhradu za svoz třídění a zneškodnění komunálního odpadu, která je cenou ve smyslu zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Na tuto základní definici navazovala řada dalších souvislostí.
Cena je sjednávána dohodou, na jedné straně obcí nebo obcí pověřenou firmou a na druhé straně fyzickou osobou. Cena je regulována formou věcného usměrňování. To znamená, že kalkulace vychází z oprávněných nákladů a přiměřeného zisku atd. Řada problémů souvisejících s tímto ustanovením (zejména obtížná vymahatelnost) vyústila do návrhů změny tohoto znění zákona.
Dílčí řešení znamená zákon č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb. Tímto zákonem se zásadně mění § 10 zákona č. 125/1997 Sb. Namísto ceny se zde pro obec zavádí možnost stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad, kde je plátcem vlastník nebo správce budovy či nemovitosti. Jeho výše je stanovena podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem.
MÍSTNÍ DAŇ
V návrhu nového zákona o odpadech je namísto ceny, resp. poplatku využita platba formou místní daně, konkrétně daně z odpadu. Tato daň je součástí návrhu zákona o místních daních, který je v současné době projednáván v Parlamentu ČR. Důvodem návrhu na zavedení daně z odpadu je poměrně jednoduchá správa a možnost zajištění dostatku finančních prostředků v rozpočtu obcí.
Navrhovaná maximální sazba je ve výši 420 Kč za osobu na rok. Tato sazba byla odvozena z kalkulace nákladů na komunální odpad u vybraných měst a obcí a zajišťuje tak, že nedojde ke zvýšení plateb a tím dopadu na obyvatelstvo.
Z hlediska řešení obdobné problematiky v zahraničí je zřejmá nejednotnost a různorodost. Pravda je, že daně z odpadu jsou v některých státech Evropské unie zavedeny (např. Francie a Nizozemí).
Navržení místní daně z odpadů má charakter čistě fiskální, řešící dostatek finančních prostředků v rozpočtu obcí. Je třeba zdůraznit, že touto formou není řešeno stimulační působení na obyvatelstvo k minimalizaci a třídění odpadů.
Od stimulačního působení bylo upuštěno zejména z toho důvodu, že platby za produkci odpadů a jejich třídění by byly problematické kvůli prokazování množství odpadů (z toho tříděných a netříděných) a z důvodu již zmíněné jednoduché správy místních daní.
Navržený zákon dává proto přednost jednoduchému způsobu vybírání vztahujícímu se k jednotlivým osobám. V této souvislosti je třeba uvést, že ke stimulaci třídění a recyklace odpadů se předpokládá větší důraz na výchovné a vzdělávací akce, které by byly doplňkově použity na systematické prohlubování znalostí o této oblasti a zároveň by systémově doplňovaly použití navržené daně z odpadu.
Současný zákon o odpadech dále řeší problematiku poplatků za ukládání odpadů. Povinnost platit tyto poplatky má původce odpadů. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu s projektem a provozním řádem skládky. Při ukládání komunálního odpadu, z něhož byla tříděním odstraněna nebezpečná složka odpadu podle Katalogu odpadů a využitelná složka odpadu, je možno uplatnit slevu z poplatku.
ZDOKONALENÁ SPRÁVA
Návrh nového zákona o odpadech vychází ze stávajícího systému plateb s tím, že zdokonaluje správu poplatků. Jde zejména o ustanovení, že při problémech s placením poplatku uloží orgán kraje, který vydal souhlas s provozem skládky, povinnost původci odpadu zaplatit poplatek formou rozhodnutí.
Ve stávajícím zákoně není dostatečně efektivně zajištěno vymáhání plateb poplatků a jsou tak kladeny zvýšené nároky na postup ze strany obcí, což ve svém důsledku znamená snížení příjmů z poplatků obcí a Státního fondu životního prostředí.
V novém zákoně o odpadech zároveň dochází k mírnému zvýšení sazby tak, aby došlo ke sblížení cen za ukládání odpadů na skládky a za spalování odpadů. V současné době z tohoto důvodu neexistuje ekonomická stimulace zneškodňování odpadu upřednostňující spalování před skládkováním, neboť cena při spalování je v průměru třikrát vyšší.
Vzhledem k tomu, že z důvodu dopadu na rozpočet obcí nelze v relativně krátkém období (v návrhu zákona jsou stanoveny sazby v průběhu let 2002 až 2010) zvýšit poplatky tak, aby působily stimulačně, je navržen meziroční nárůst odpovídající 25 až 30 %.
Finanční rezerva je již zavedena v platném zákoně. Její podstata je zachována, tzn. vytváření rezervy na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Tvorba finanční rezervy je zahrnuta do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daní z příjmů (§ 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
Výše finanční rezervy ve stávajícím zákoně dosahuje pro nebezpečný a komunální odpad 60 Kč/t, pro osatatní odpad 20 Kč/t.
Návrh nového zákona o odpadech předpokládá zvýšení finanční rezervy o přibližně 70 % z důvodu potřeby vytvořit dostatečně velké finanční zdroje pro zabezpečení péče o skládku po skončení provozu ve smyslu zákona. Navrhovaná výše finanční rezervy v novém zákoně je pro nebezpečný a komunální odpad 100 Kč/t, a pro ostatní 35 Kč/t.
Provozovatel skládky musí zřídit pro účely tvorby rezervy vázaný účet u banky, kam odvádí peníze jednou měsíčně. Úroky z uložených finančních prostředků jsou součástí rezervy. V novém zákoně je navíc důležité ustanovení upravující tvorbu rezervy zvlášť na každou provozovanou skládku. Je to jeden způsob, jak předejít eventuálním potížím při správě vytvořené rezervy po celou dobu péče o skládku. Ustanovení o tom, že peněžní prostředky rezervy nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty, zůstává zachováno.
MIROSLAV HÁJEK,
ředitel odboru ekonomiky životního prostředí
Ministerstva životního prostředí
Tab. 1 Základní poplatek za ukládání odpadů dle stávajícího zákona (Kč/t)
Rok/odpad 1998 1999-2000 2001-2002 2003 a dále
nebezpečný 200 250 350 450
komunální+ostatní 20 30 50 80
Tab. 2 Rizikový poplatek za ukládání nebezpečných odpadů dle stávajícího zákona (Kč/t)
Rok/odpad 1998 1999-2000 2001-2002 2003 a dále
nebezpečný 300 500 750 1000
Tab. 3 Základní poplatek za ukládání odpadů dle navrhovaného zákona (Kč/t)
Rok/odpad 2002-2004 2005-2006 2007-2008 2009-2010
nebezpečný 1100 1200 1400 1700
komunální+ostatní 120 150 190 250
Tab. 4 Rizikový poplatek za ukládání nebezpečných odpadů dle navrhovaného zákona (Kč/t)
Rok/odpad 2002-2004 2005-2006 2007-2008 2009-2010
nebezpečný 2000 2500 3300 4500
