Spolek Calla - Sdružení pro záchranu prostředí podal žalobu na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) kvůli údajnému odepření informací, které se týkají přípravy nových jaderných reaktorů. Spolek žádal resort o nahlédnutí do analýzy investorských modelů stavby nového jaderného zdroje a postupu přípravy nových jaderných zdrojů v Dukovanech a Temelíně. Ministerstvo ale údajně odmítlo informace poskytnout.
“Formálním důvodem odmítnutí má být, že jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu. Po jednání vlády z 8. července 2019, která rozhodla a vybrala konkrétní model přípravy jaderného zdroje, však již takové odůvodnění ztrácí svůj racionální smysl,” argumentuje sdružení ve své zprávě.
Resort nechtěl spor o informace blíž komentovat. Jen potvrdil, že se případem bude zabývat soud. “MPO obdrželo žalobu od soudu obsahující i výzvu k vyjádření k žalobě. MPO v současné době zpracovává předmětné stanovisko pro potřeby soudu,” sdělila redakci Miluše Trefancová z tiskového oddělení resortu.
Spolek se obává, že podpora jaderné energetiky v Česku omezí rozvoj obnovitelných zdrojů, a bude čerpat z veřejné finanční podpory. Svá tvrzení opírá o studii banky Lazard, podle které je údajně nejnižší cena elektřiny z nových jaderných reaktorů 106,2 eura/MWh. “Vedle toho dlouhodobé ceny elektřiny na pražské burze jsou sotva poloviční a poloviční jsou i investiční náklady na nově stavěné fotovoltaické nebo větrné elektrárny. Smlouva, kterou má stát firmě ČEZ garantovat ekonomickou návratnost projektu, však doposud nebyla zveřejněna,” uvedlo sdružení už dřív v tiskové zprávě.
Povolení pro dva nové bloky
Společnost ČEZ mezitím podala 25. března na Státní úřad pro jadernou bezpečnost žádost o povolení stavby nového jaderného zdroje v Dukovanech. Konkrétně jde o umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o elektrickém výkonu do 1200 MWe.
V souvislosti s tím však firma také zveřejnila i rozsáhlou dokumentaci, která obsahuje přes 200 odborných studií, analýz a rozborů dopadů na životní prostředí I obyvatele. Na dokumentu se podle ČEZ podílel například Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita, nebo ÚJV Řež.
“Materiály popisují a vyhodnocují zejména charakteristiky lokality. Zabývají se přírodními podmínkami včetně zajištění vody, lidskou činností v okolí elektrárny, stejně jako popisují a hodnotí koncepci projektu, otázky kvality a zabývají se i předběžným vlivem provozu na obyvatelstvo a životní prostředí a budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu,” uvedl už dřív mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.*
(red)
Foto: Archiv Skupiny ČEZ
