Ekologickým organizacím chybí informace o skutečných nákladech stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. Varují před dopadem investic do stavby na ceny elektřiny pro konečné spotřebitele. Nízkému riziku je podle nich naopak vystavena energetická společnost ČEZ, která má právo předat projekt za určitých podmínek státu.
"Na stole by měly ležet jasné ekonomické propočty, na kolik vládní plán na nový reaktor v Dukovanech přijde spotřebitele elektřiny a daňové poplatníky i se všemi očekávatelnými riziky. Stávající čísla, která poletují od vládních představitelů vzduchem, jsou na úrovni prodejců zázračných hrnců či vysavačů," uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Ekologické organizace Zelený kruh, Hnutí Duha a Calla v tiskové zprávě uvedly, že udávané investiční náklady v rozmezí 140 až 160 miliard korun (tzv. overnight costs) neodpovídají reálnému stavu porovnatelných projektů, jako je finské Olkiluoto, francouzský Flamanville nebo britský Hinkley Point. Náklady těchto projektů pro blok o výkonu 1200 megawattů podle nich činí zhruba 8,4 až 9,6 miliardy eur, při současném kurzu tedy přibližně 232 až 265 miliardy Kč.
Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy má vzniknout dojem, že novou jadernou elektrárnu zaplatí stát a ČEZ. "Chybí druhá část věty, totiž, že nakonec vše zaplatí spotřebitelé elektřiny v její ceně. Tak je nastaven mechanismus ve vládním návrhu zákona. Jako podstatné vidíme to, že prioritou v energetice mají být domácí a rychleji stavitelné obnovitelné zdroje. Jakákoliv veřejná podpora má být otevřeně a transparentně připravována na to, že nejlepším nástrojem pro snížení emisí je zavedení či zvýšení zdanění produkce emisí oxidu uhličitého," uvedl Chalupa.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
"Udávaná doba stavby sedm let je nadmíru optimistická a není obvyklá ani v Číně. Každé zpoždění pak s sebou nese výrazné navýšení původně předpokládaných nákladů, které vedlo až ke krachu velkých, dříve silných firem - Westinghouse a Areva. V případě krachu projektu a nesplácení státem poskytnutého úvěru pak půjdou náklady na vrub daňových poplatníků," dodaly v tiskové zprávě Zelený kruh, Hnutí Duha a Calla.
(ČTK)
Foto: archiv Skupiny ČEZ*
