01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ekologické a ekonomické důvody pro zálohování nápojových obalů

Problematika záloh a jejich význam pro efektivní zužitkování nápojových a zvláště plastových obalů se stále setkává s odporem určitých kruhů, nepochopením problematiky a jejího významu pro využití nápojových plastových obalů - PET lahví (ale i nápojových ALU dóz a skla).

Zdůrazňuji nápojových a plastových, protože obě slova mají zásadní význam pro efektivitu sběru, recyklaci a ekologii. PET dnes tvoří "nejviditelnější" podíl těchto plastových odpadů. Zdůrazněná slova jsou však opomíjena záměrně. Důvod je jediný - jsou v tom obrovské peníze.

Hlavní příčina je v názvu "odpad", proto plastové PET obaly (podle odpůrců záloh) nelze přijímat v obchodech zálohované zpět! Zatímco my hovoříme o "odpadech", Švýcaři a Němci o "nápojových obalech" a mají tyto výrobky jasně legislativně ošetřeny (Getränke Verpackungen Verordnung).

Termín "odpad" je totiž zcela nemístný, působí na psychiku negativně. Jde přece o zcela stejný nápojový obal, jako pivní láhev, je jen z jiného materiálu. Láhev na pivo po jeho vypití přece není odpad. Pokud by šlo o termín odpadní, musely by být PET lahve získávány ze skládek odpadů. Potřebujeme je při recyklaci čisté, musí být proto tříděny - a to i od všech druhově odlišných obalových plastů.

Nápojové obaly z PET by neměly být sbírány společně s PET obaly na ocet, jedlý olej, kosmetické výrobky, prací prostředky, mléko a jiné, a už vůbec ne s dalšími, druhově zcela odlišnými obalovými plasty (HDPE, LDPE, PP, PS, PVC). Sbírají-li se společně, je následné roztřídění mimořádně nákladné a vytříděný materiál je vždy silně znečištěn. Sběr směsných plastů je totiž nákladný nesmysl. Účinnost jakéhokoliv třídění, včetně automatického, není dostatečná. Proto ten současný dovoz odpadů z okolních států.

Pod pojmem recyklace se u nás zpravidla chápe pouze sběr, výjimečně roztřídění odlišných druhů. To je nesprávné, jde o součást přípravy na recyklační proces. Pokud je výstupem recyklace materiál použitelný na jiný výrobek, než jsou nápojové láhve (vlákna, vázací pásky nebo jiné technické aplikace), pak by se měl používat termín "downcycling"", aby bylo zřejmé, že nejde o nejvyšší kvalitu, určenou pro výrobu nápojových PET lahví, pro kontakt s potravinami.

Současné systémy sběru většinou poskytují materiál, který nemá odpovídající kvalitu pro skutečnou recyklaci, jsou neefektivní a především nákladné pro stát a spotřebitele balených nápojů.

OBRAT DÍKY VĚDĚ, VÝZKUMU A ROZVOJI TECHNOLOGIÍ

Současný stav rozvoje automatizovaných technologií odběru zcela odstranil problémy s opětným využitím. Situace by se vyřešila jediným legislativním opatřením, to je zálohováním všech nápojových obalů. Zálohy se nyní snad už definitivně prosadily též v Německu.

Zálohováním nápojových obalů se totiž vše, od identifikace PET plastu různými trojúhelníky a panáčky, sběru, třídění podle barev a úpravy objemu přesouvá ze státu, obcí a spotřebitelů (včetně nákladů s tím spojených) na subjekty odpovědné za vznik potenciálního odpadu podle principu "znečišťovatel platí". To není spotřebitel, ani obec, ale prodejce nápoje, v době globalizace ten nejodpovědnější - obchodní řetězce. Proto jejich silný, celosvětový odpor vůči zavedení záloh.

VRATNÉ A NEVRATNÉ PET

V devadesátých letech byly pro sycené nealko nápoje zaváděny silnostěnné PET láhve obsahu 2 litry a hmotnosti kolem 80-120 gramů. Důvodem nebylo jen nahradit sklo. Musely být tlustostěnné, jinak často explodovaly. Proto byly zálohovány značnou částkou 10 Kč, takže se bez problémů vracely prodejci. Obdobně jako všechno obalové sklo, na rozdíl od dneška. Proto byly označeny jako "vratné" PET a používány opakovaně.

Přesto jsem slyšel názor, že se vratné PET neosvědčily. To je lež. V Evropě dodnes tvoří naprostou převahu nápojových PET lahví. V Německu se snížení jejich tržního podílu dokonce pokouší bránit zákonem. Jsou tam proto v daleko menší míře zastoupeny naše láhve silně vylehčené, zhruba třikrát až čtyřikrát lehčí, "nevratné". Proč tomu tak (v Česku a zemích mimo bývalé EU 15) je? Jsou totiž třikrát až čtyřikrát lehčí a z toho důvodu levnější.

Očekávání, že budou nevratné dobrovolně vraceny zavedenými sběrnými systémy, je úplně zcestné. Byly už v počátcích ekology označeny za ekologicky nevhodné a označovány "odpad." A spotřebitelé s nimi jako s odpadem zacházejí. Nejen u nás. Na boj proti jsou nápojovým průmyslem vynakládány obrovské prostředky. Billboardy a nákladné mediální kampaně mají přesvědčit ke sběru těchto "odpadů" a zabránit hrozícímu a neodvratitelnému zavedení záloh.

Toho jsme právě svědky ve Švýcarsku, kde však sběrem, organizovaným specializovanou společností Verein PET Recycling Schweiz (www.prs.ch">http://www.prs.ch), zachytí kolem 74 %, ke splnění zákonné směrnice schází pouhé 1 procento. Ministerstvo životního prostředí (BUWAL) uložilo lhůtu k nápravě. Pokud k ní nedojde, budou zálohy zavedeny, stejně jako u Němců. I když je konstrukce německého zákona stavěna odlišně, totiž na dodržení kvóty "ekologicky vhodných" vratných PET na trhu ve výši 73 procent.

Pokud nebude kvóta 75 % švýcarské směrnice splněna a nebude zaveden systém záloh, budou se problémy určitě opakovat, jako od roku 1994 v Německu, kde nepomohly ani nesčetné soudní žaloby odpůrců. Německé spolkové ministerstvo životního prostředí (BMU) je odrazilo, dokonce i žalobu u soudního dvora EU. Určujícím faktorem je totiž motivace, nikoliv směrnicemi určené kvóty. A to jak na straně spotřebitelů, tak nápojového průmyslu.

JAK VYPADÁ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE?

Oficiální údaje MPO z let 2001-2003 udávají, že v roce 2003 bylo jen pro nápojové PET láhve dovezeno celkem 60 351 tun PET. Podle vyjádření MŽP bylo "recyklováno" zhruba 20 tis. tun. Jde však o sběr, nikoliv recyklaci! Přitom je PET suroviny pro recyklaci všude trvale nedostatek. Zachytí se jí totiž pro využití recyklací jen asi pětina.

Stojí za to si tato množství přepočíst na počet kusů a vynásobit obvyklou cenou láhve. Dostáváme se v roce 2003 řádově na částku kolem 4,5-5 miliard Kč jen v ceně obalů. Tato suma, zaplacená při koupi nápoje zákazníkem, je přitom ze zhruba 80 % zcela znehodnocena jako odpad, uložením na skládky nebo dokonce spálením.

Ze zbylých 20 %, získaných sběrem, je (vzhledem k cenám na českém trhu) jen menší část z uvedených více než 60 tisíc tun (max. 12 tis. tun) využito v Silonu Planá na vlákna, tedy nikoliv na láhve, jako na Slovensku. Zbytek byl vyvezen mimo ČR. Tak obrovská množství nápojových PET nelze bez zálohování zpětně efektivně využít, ačkoliv byly českými spotřebiteli zaplaceny. Řešení však existují. Spotřebitelemusíme účinně motivovat k maximálnímu vracení nápojových obalů. Toho nelze - nikde na světě - dosáhnout současnými dvěma způsoby sběru: "donáškovým" do sběrných kontejnerů, ani "odvozovým".

PROČ TOMU TAK JE?

Rozdílná návratnost v systémech: se zálohou přes 80 procent, bez zálohy zpravidla kolem 20 procent.

Místem nejvyšší tvorby "odpadních" PET lahví je prodej nápojů obchodními řetězci - na úrovni přes 90 % jejich tržního podílu.

Legislativní definice o spotřebiteli coby tvůrci "PET odpadu" a obci jako vlastníkovi je účelová.

PET láhev nelze srovnávat s druhově odlišnými plastovými obaly, ani kvantitativně (hmotností), ani kvalitativně.

Se zálohami má spotřebitel zájem, aby dostal peníze za obal zpět, pokud obal vrátí, protože jej zakoupil. Není to obal od Tatranek, nebo mikrotenová fólie, či odnosná taška. Proto požaduje, aby byl jeho materiál zužitkován efektivně - zase hlavně na láhve a v Česku, ne v Číně.

Otázku efektivního sběru lze řešit jen v místě největšího zdroje, se spoluúčastí spotřebitele a odpovědnosti obchodu (tj. řetězců), ne obcí (jak je dávno známo Švýcarům).

Efektivní a ekologicky udržitelný sběr a transport je u tak lehkého a objemného materiálu určen logistikou svozu (proto právě z obchodních center, ne od každé chalupy a rohu).

Existuje plně automatizovaný odběr proti vrácení zálohy pomocí automatů a jejich provoz je levnější než manuální sběr.

Automaty vykonávají vše, co je prováděno při sběru a třídění manuálně, zato s vysokými náklady.

Hypermarkety by měly svojí spoluúčastí dostat příležitost na využití neobnovitelných zdrojů, navíc využití pro ně finančně výhodné. Uspoří náklady na manipulaci při ručním odběru a vracení záloh, bez inventur získají přesný přehled o nákupu a prodeji sortimentů, ale i vracení obalů - a tím recyklaci. To pro výkaznictví v ČR i pro příslušný DG EU.

Elektronicky získané údaje se mohou využít k různým marketingovým akcím nebo přímému poukazování zálohy zákazníkem na dobročinné akce, k pořádání zákaznických soutěží, atd. Materiál mohou opět (jako jeho majitelé) odprodat - v rámci EU, aby neskončil v Asii. Z hlediska recyklace automaty zcela vylučují možnost nepřípustné kontaminace druhotné suroviny (což je zásadní) nápojovými lahvemi z PVC, dokonce PET lahvemi s etiketou z PVC nebo OPS, což lze po vstupu do EU s naprostou jistotou očekávat (obrana proti bariérám volného obchodu).

Díky zálohovanému sběru získají recyklační závody velmi cenný, pro recyklaci ne-srovnatelně kvalitnější materiál v dostačujícím množství.

Současné systémy sběru, kdy občan požaduje "co nejkratší donáškovou vzdálenost" jsou neefektivní, a vzhledem k rozsahu nutného transportu neekologické. Hrají jen na pohodlnost, což se ale hodí odpůrcům záloh.

Kontejnery nejsou ozdobou měst, kterou cizí návštěvník ocení.

Záloha druhotně brání plýtvání cennými neobnovitelnými materiály.

Vysoká návratnost zabezpečí zásobu nejen pro Česko, ale i pro recyklační kapacity v EU. Podnikatelům poskytnou jistotu v zásobení surovinou - tím vznik podnikatelských příležitostí pro další potřebné recyklační linky.

Zabrání enormní tvorbě skleníkových plynů z plastů (spalování v cementárnách, spalovnách, dokonce v domácnostech).

To vše bez finanční a organizační účasti státu, daňových poplatníků a spotřebitelů.

Samotnou recyklací v ČR zpět na nové láhve by se mohlo dosáhnout úspor materiálových nákladů na primární PET ve výši 10-20 % a dalších, obtížně vyčíslitelných úspor (tj. snížení rostoucích dotací státu a obcí do sběrných systémů, na likvidaci černých skládek, úklid měst, ale i na výkaznictví, kromě úspor a výhod u prodejců). Nemůže být pochyb, že pro stát i spotřebitele je to nejefektivnější cesta, současně ekologicky nejpříznivější.

Je to však inovace a systémová změna, proto jistě narazí na silný odpor. Stejně tak, jako tomu bylo do podzimu 2005 v Německu. Nastal a zvrat a velké obchodní řetězce začaly v nebývalém rozsahu objednávat odběrní automaty.

Měli bychom se poučit, například i ze sedmi provincií Kanady, deseti států USA, Skandinávie, Izraele a Estonska.

Ing. Jiří Nezval

www.petrecycling.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down