EEB: Balíček RESourceEU upřednostňuje obranný průmysl před životním prostředím

Evropský environmentální úřad (EEB) uvedl, že nově oznámený plán EU ReSourceEU nezajišťuje investice, odpovědnost a ochranu životního prostředí potřebnou pro dlouhodobou soběstačnost. Balíček se podle EEB zaměřuje na společné hromadění zásob, společné nákupy, nákupní rezervy, agregaci poptávky a nové finanční nástroje určené k zajištění nerostných surovin hlavně pro obranný sektor, což signalizuje jasnou shodu s Evropským programem obranného průmyslu, Evropským obranným fondem a Horizon Europe.

Tlak na těžbu kritických surovin

Tento tlak na hromadění zásob podle EEB je v rozporu s tím, aby Evropa budovala skutečně odpovědné dodavatelské řetězce. EU se snaží urychlovat povolovací procesy pro těžbu kritických surovin, ale podle kritiků se tak děje bez řádného posouzení vlivů na životní prostředí, plánování využití půdy a ochrany přírody.

Ochrana vod se nenápadně oslabuje a ustupuje jiným zájmům. "Vodní právo je tiše rozebíráno pomocí argumentů přímo převzatých od lobbistů těžebního průmyslu. Tyto provozy způsobují vážnou kontaminaci kovy, například rtutí. Přestože jsou dopady těžby na životní prostředí dobře zdokumentované, tento sektor usiluje o ještě větší "flexibilitu", aby úřady mohly upřednostnit nové doly a průmyslová zařízení před ochranou řek a podzemních vod," uvádí EEB ve své zprávě s tím, že EU prodává ochranu vod pro krátkodobé zisky těžebních zájmů.

Balíček také nenapravuje strukturální investiční deficit Evropy. Zatímco Komise zmobilizovala tři miliardy eur a půjčky od EIB na podporu strategických projektů, světoví konkurenti působí v mnohem větším měřítku. Od roku 2020 investovala Čína do zahraničních projektů bateriových kovů více než 15 miliard USD, zatímco firmy z EU pouze 1,7 miliardy USD, přičemž více než 14 strategických partnerství EU dosud nevytvořilo ani konkrétní projekty.

V roce 2024 NATO zveřejnilo seznam Vyhlášení také nenapravuje strukturální investiční deficit Evropy. Zatímco Komise zmobilizuje 3 miliardy eur a půjčky od EIB na podporu strategických projektů, globální konkurenti působí v mnohem větším měřítku. [Od roku 2020 investovala Čína do zahraničních projektů bateriových kovů více než 15 miliard USD](https://hal.science/hal-05293866/document), zatímco firmy z EU pouze 1,7 miliardy USD, přičemž [více než 14 strategických partnerství EU](https://epthinktank.eu/2024/11/20/implementing-the-eus-critical-raw-materials-act/strategic-partnerships-signed-by-the-eu/) dosud nevytvořilo konkrétní projekty na místě a vyvolalo vážné obavy z lidských práv a dopadů na životní prostředí. nezbytných pro výrobu zbraní nebo techniky související s obranou. Tento seznam podle EEB do značné míry odpovídá strategickému cíli EU pro suroviny, což znamená, že materiály potřebné pro NATO se výrazně překrývají s projekty financovanými podle zákona o kritických surovinách (CRMA). Konkrétně je 45 ze 47 projektů v EU a 11 z 13 projektů mimo EU zaměřeno na minerály, které NATO klasifikuje jako kritické a nezbytné pro obranu.

EEB varuje, že tato opatření podporují spíše sektor obrany, než skutečnou energetickou transformaci. Vzhledem k relativnímu nedostatku na globálních trzích se surovinami a intenzivní konkurenci u vzácných zemin, poháněné poptávkou v obranném sektoru, mohou být nerosty pro obnovitelné zdroje energie a modernizaci sítě odsunuty na nižší úroveň, což může potenciálně ohrozit klimatické závazky EU.

"Společné nákupy bez náležité prověrky jsou politický hazard. Státy zaplní sklady minerály, jejichž původ nebyl řádně ověřen, a pak za zavřenými dveřmi rozhodují, které sektory je získají. Vítězi budou téměř jistě obranný průmysl, nikoli obnovitelné zdroje nebo baterie. To je špatné pro právo a špatné pro odolnost vůči klimatu," uvedl Diego Marin, hlavní politický pracovník EEB.

Pozitivní podle EEB je, že plánovaná omezení vývozu šrotu s permanentními magnety a cílená opatření pro hliník a měď, jsou skutečně správným krokem, který pomáhá udržet cenné materiály v EU, posílit cirkularitu a odpovědnost v evropských dodavatelských řetězcích.

Podle EEB by komise i členské státy měly:

• Udržovat veřejný přístup k informacím.
• Zabránit společnému nákupu a hromadění zásob, které by poskytovaly preferenční přístup zbrojnímu průmyslu v době, kdy je na globálních trzích k dispozici omezené množství surovin.
• Zajistit, že správa nerostných surovin nepovede k oslabení environmentálních politik a požadavků na péči v oblasti lidských práv, což by zvýšilo riziko konfliktů a podkopalo důvěryhodnost Evropy.
• Zvážit revizi rámcové směrnice o vodě a zaměřit se místo toho na uzavření mezer v implementaci.
• Řídit celkovou poptávku po zdrojích podporou skutečné cirkularity a zavedením závazných cílů ke snížení spotřeby materiálu v Evropě.
• Posílit vysoce kvalitní recyklační systém klíčových odpadních toků, jako jsou baterie, vozidla na konci životnosti, elektronika a stavební a demoliční odpad prostřednictvím nového zákona o cirkulární ekonomice, revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE) nebo navrhovaného nařízení o konstrukci vozidel a jejich nakládání na konci životnosti.

Evropa se podle EEB musí vyhnout militarizovanému závodu o nerosty a místo toho vybudovat odolný, na právech založený a demokraticky odpovědný rámec pro využívání zdrojů.*

-wal-