EEA: Politiky pro ochranu životního prostředí fungují

Evropa za poslední desetiletí zaznamenala významné zlepšení v oblasti životního prostředí díky politikám EU zaměřeným na čistší ovzduší a vodu. Uvádí to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Přesto kontinent čelí stále závažným problémům, jako je úbytek biodiverzity, nadměrné využívání přírodních zdrojů, dopady klimatických změn a rizika pro zdraví obyvatel. Tyto výzvy vyžadují zásadní transformaci způsobu výroby, spotřeby a ochrany přírody, aby bylo možné dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Přetrvávající environmentální problémy a jejich dopady

Přestože se zlepšila kvalita vody díky snížení znečištění, pouze 37 % povrchových vod v Evropě dosáhlo v letech 2015–2021 dobrého či vysokého ekologického stavu a jen 29 % splnilo chemické normy podle směrnice EU o vodě. Zemědělství zůstává nejvýznamnějším zdrojem tlaku na povrchové i podzemní vody, zejména kvůli intenzivnímu používání živin a pesticidů. Nadměrné množství dusíku ovlivňuje 75 % evropských ekosystémů, což vede k eutrofizaci a poškození biodiverzity. Fragmentace krajiny pokračuje, což dále ohrožuje přirozená stanoviště.

Změny klimatu mají stále rozsáhlejší dopady. Nedostatek vody ovlivňuje zemědělství, akvakulturu, turistiku i průmyslové procesy, a častější vlny veder způsobují zdravotní problémy a zvyšují úmrtnost. Například evropské vlny veder v roce 2019 si vyžádaly přibližně 2500 obětí. Ekonomické ztráty spojené s extrémními klimatickými událostmi v EU dosahují v období 2021–2023 průměrně 161 miliard eur ročně. Navzdory poklesu emisí skleníkových plynů o 32,5% mezi lety 1990 a 2022 je nutné zrychlit snižování emisí, aby bylo dosaženo klimatické neutrality do roku 2050.

Znečištění ovzduší stále představuje vážné zdravotní riziko. V roce 2022 bylo 96 % městského obyvatelstva vystaveno koncentracím jemných částic nad limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací, což vedlo k 239 000 předčasným úmrtím v EU-27. Chemické látky a pesticidy rovněž negativně ovlivňují zdraví lidí.

Pokroky a výzvy

Evropská unie dosáhla pokroku v oblasti efektivity využívání zdrojů a cirkulární ekonomiky. Mezi roky 2000 a 2022 se celkový odběr vody v EU snížil o 19 %, zatímco hrubý domácí produkt rostl. Nicméně, většina cílů stanovených v rámci 8. programu environmentálních opatření EU do roku 2030 je stále ohrožena, zejména v oblastech spotřeby energie, využívání recyklovaných materiálů a rozvoje ekologického zemědělství.

Evropský Green Deal stanovuje ambiciózní cíle, jako je dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050, ochrana biodiverzity a ekosystémů, přechod na cirkulární ekonomiku a snížení znečištění vzduchu, vody a půdy. K ochraně přírody přispívají chráněná území, která pokrývají významnou část evropské krajiny a moří, a právní ochrana druhů a habitatů. Přesto je pouze 15 % hodnocených habitatů v dobrém stavu a 81% má špatný nebo velmi špatný stav. Stav ptáků se mírně zhoršil, přičemž 39 % druhů má špatný nebo velmi špatný stav.

EU zároveň usiluje o snížení znečištění na úroveň, která nebude škodit zdraví lidí a přírodě, jak stanovuje plán nulového znečištění. Přestože se podařilo snížit znečištění ovzduší z průmyslu, dopravy a domácností, více než 10 % předčasných úmrtí v EU je stále spojeno s environmentálním znečištěním.

K dosažení těchto cílů je nezbytná hluboká transformace klíčových systémů výroby potravin, dopravy, průmyslu a urbanismu, která zároveň posílí odolnost přírody vůči dopadům klimatických změn. Současné tempo pokroku však není dostatečné, aby bylo možné splnit cíle pro rok 2030 a 2050, což vyžaduje urychlené a koordinované kroky na všech úrovních.*

-red-