Vážení čtenáři, dnes bych se chtěla věnovat recyklaci z trochu jiného hlediska. Zjistila jsem, že vedle všech těch kontejnerů, skládek a spaloven se dostatečně nevěnujeme jednomu odvětví recyklačního průmyslu, a to jsou...
Vážení čtenáři,
dnes bych se chtěla věnovat recyklaci z trochu jiného hlediska. Zjistila jsem, že vedle všech těch kontejnerů, skládek a spaloven se dostatečně nevěnujeme jednomu odvětví recyklačního průmyslu, a to jsou second handy. V odpadovém hospodářství má tu zvláštnost, že je - na rozdíl od hlavního proudu, plného popelářů - záležitostí téměř výlučně ženskou.
Uvědomujete si, kolik se tímto způsobem zrecykluje šatstva, jak velké objemy to musí být? Jak po celé Zeměkouli jdou proudy odložených hader ze Švýcarska, Anglie a kdoví odkud, kde lidi občas vyprazdňují své přecpané šatníky (většinou při charitativních sbírkách)? A ten proud směřuje přes země, jako je naše, dál a dál na východ a jih.
Při své cestě se stále zužuje, vždycky se na chvíli zastaví v třídírně, kde z něj vyberou to, co v dané oblasti považují za kvalitní (kritéria jsou podobná, ale stále méně náročná), až proud šatstva skončí buď v prachu Afriky nebo indického venkova, kde si lidi vytahají z hromádek poslední použitelné mikiny s oranžovým mikimausem a plandavé tepláky. Anebo je proud nasměrován do konečných stanic, kterými jsou provozy na výrobu toho, čemu se ve fabrikách říká pucvol.
Ale to už jsme došli dost daleko. Zatím jsme u prvního-druhého kroku třídění: jsou to české sekáče s tričkama za padesát korun. V nich za polední přestávky nebo těsně po práci bloumají ženy a zaníceně recyklují.
Nebo vlastně, možná se pletu - exaktně řečeno to není recyklace: to by předpokládalo rozložení šatstva na prvočinitele a pak výrobu něčeho smysluplného z těch prvočinitelů. Takže je to spíš znovuvyužití (anglicky waste recovery), tedy postup, kdy se věc/odpad použije znovu stejným způsobem, jaký byl její původní účel. Terminologické otázky však můžeme nechat stranou a používat dál hezké slovo recyklace.
Když je pak potkáte na ulici s nějakým šatstvem v plastovém pytlíku a zářícíma očima, musíte chápat: to není nakupování, to je vykopávání pokladů, to je hledání zlatého kapradí. A navíc záslužná činnost vzhledem k ochraně životního prostředí, že ano. Která jiná aktivita to o sobě může říci? Takže, pánové, žádné věty typu: "Cos to zase přitáhla z toho sekáče?" (jasně žlutou flísku jen s jednou malou skvrnou na rukávu za stovku...!). Správná reakce je: "To jsi, mamko, dneska hezky recyklovala."
šéfredaktorka časopisu Odpady
