V zákoně je navržena plošná obecní daň z odpadů jako součást připravovaného zákona o obecních daních. Plošná daň však už z hlediska své ekonomické definice nemůže stimulovat ke snižování množství komunálního odpadu. Vysvětlí někdo, jak to bude motivovat občany, aby do popelnic neházeli úplně...
V zákoně je navržena plošná obecní daň z odpadů jako součást připravovaného zákona o obecních daních. Plošná daň však už z hlediska své ekonomické definice nemůže stimulovat ke snižování množství komunálního odpadu. Vysvětlí někdo, jak to bude motivovat občany, aby do popelnic neházeli úplně všechno? Naroubování nějaké administrativní kontroly považuji za krkolomné.
Bylo několikrát deklarováno, že zákon implementuje evropskou legislativu maximálním způsobem. V oblasti poplatků lze vyslovit určitou pochybnost, do jaké míry bude systém přerozdělování poplatků v souladu s pravidly EU o státní pomoci.
Další okruh problémů se týká analýzy ekonomických dopadů nového zákona. Myslím, že ekonomický útvar ministerstva vypracoval s externí podporou jeden z nejfundovanějších ekonomických rozborů, který byl předložen.
Nicméně se ukazuje, že praktické naplnění tak složité problematiky, jakou je nakládání s odpady, činí velké potíže. Jediné, co je naprosto přesně a perfektně spočítáno, jsou očekávané nároky na státní správu. Ale pořád nějak nejsou jasné nepřímé a vedlejší dopady na obyvatelstvo a podnikatelskou sféru. Podle odhadů odborníků lze očekávat, že dopady skutečně evropsky konformního zákona o odpadech budou spíše vyšší, než jak jsou předpokládány.
Existují však alternativní možnosti financování nakládání s komunálním odpadem. Jde o dvousložkový motivační systém, který lze vystopovat v praxi EU i dalších zemí OECD. Je založen na současné úhradě jisté paušální pevné složky poplatku za komunální odpad, kterou by platili všichni. Sem by měla spadnout většina tzv. free riders, tedy těch, kteří neplatí nic. Byla by to v podstatě část daně nebo poplatku, kterou by platili všichni a nezávisela by na množství odpadu.
Druhá složka by podle našich propočtů měla být percentuálně vyšší. Je to složka, která by byla hrazena za skutečně vyprodukovaný netříděný komunální odpad a byla by stanovena na základě skutečných nákladů na svoz a zneškodnění netříděného komunálního odpadu. Touto druhou složkou bychom podpořili systémy recyklace, znovuvyužití a dalších postupů. Fungování výchovného systému si lze představit jedině tak, že se projeví na vaší peněžence, když nedáte do popelnice všechno.
Výpočet druhé složky poplatku je dost velký problém. Iniciovali jsme nezávislý výzkum s pomocí Vysoké školy ekonomické. Během léta bychom zkusili návrh dvousložkového systému předložit k veřejné diskusi.
ERIK GEUSS,
Společnost pro životní prostředí Praha
(Příspěvek byl přednesen na semináři k zákonu o odpadech v Senátu, redakčně upraveno)
