Důvody k novele zákona

Návrh je podporován i Svazem měst a obcí ČR (návrh najdete na informačním serveru Poslanecké sněmovny jako tisk 1116). Zájmem Prahy bylo umožnit novelizaci zákona o odpadech:

umožnit těm obcím, které v minulém roce měly smluvně zajištěné úhrady od obyvatel nebo vlastníků bytových nemovitostí, tento systém ponechat -protože zákon od odpadech od 1. ledna tuto možnost eliminoval,

umožnit obcím zavést "poplatek za komunální odpad", který je totožný s poplatkem, jenž byl v řadě obcí uplatňován od března 2000 do 31. 12. 2001 v souladu se zákonem č. 37/2000 Sb.,

ponechat možnost obcím stanovit nově definovaný místní poplatek za odpad, který vyhovuje zejména menším obcím. Příslušná obec nebo město by mělo možnost vybrat si pouze jednu ze shora uvedených možností, a to podle místních zvyklostí, zkušeností atd. Samozřejmě, že o systému by rozhodovalo vždy zastupitelstvo obce a systém by stanovilo obecně závaznou vyhláškou.

Eliminovat zbytečné náklady

Princip uvedené novely spočívá ve snaze eliminovat zbytečné náklady, spojené se správou místního poplatku. Zájem byl zachovat prostředí, ve kterém si vlastník nemovitosti sám objednává dostatečný objem služby a je přímo zainteresován (ekonomicky) na využívání tříděného sběru komunálního odpadu.

Tím, že se nepodařilo novelu projednat ve zkráceném režimu v Poslanecké sněmovně, jak hl. m. Praha navrhovala, nezbylo (nejen Praze) nic jiného, než od 1. ledna realizovat na svém území místní poplatek, jak jej zavádí (jako jedinou možnost) novelizovaný zákon o místních poplatcích. A to se všemi důsledky, které jsou s tím spojené.

Obecná motivace ke třídění odpadů tak, jak ji zákonodárce nastavil, je založena na kolektivní odpovědnosti obyvatel obce (hlášených k trvalému pobytu v obci) a vlastníků rekreačních staveb na třídění odpadů. Tříděním odpadů by tak bylo dosaženo nižšího množství směsného odpadu v dané obci. Mělo by tak dojít ke snížení celkových nákladů na sběr a svoz netříděného odpadu a ke snížení jedné složky poplatku za odpad.

Motivace

Například v Praze tato složka činí 221 Kč na poplatníka a rok (max. výše je ze zákona 250 Kč). Druhou část poplatku za odpad tvoří náklady na systém jako celek. Tyto náklady se ale vyšším tříděním odpadů zvýší. Zákonodárce však stanovil i u této složky poplatku horní hranici 250 Kč/poplatníka a rok. Náklady na třídění, které tuto hranici překročí, jdou za obcí, nikoli za poplatníky.

V Praze je tato druhá složka stanovena na 247 Kč. Komplexní systém nakládání s odpady zahrnuje nejen sběr, svoz, přepravu a odstranění či energetické využití směsného odpadu, sběr a svoz vytříděných složek komunálního odpadu (využitelných složek -papíru, skla a plastů, objemného odpadu a nebezpečného odpadu, provozování sběrných dvorů) a zajištění jejich dotřídění a materiálového využití a odstranění nevyužitelných složek. Celkové náklady na něj jsou v Praze 588 Kč.

Poplatník v Praze za rok zaplatí v poplatku 468 Kč a zbývajících 120 Kč nadále hradí město ze svého rozpočtu. V těchto nákladech nejsou zahrnuty náklady na správu poplatku, která se stala podstatně složitější než v minulých letech.V tabulce je uvedeno pro porovnání několik údajů (jsou voleny ty nejnepříznivější).

Předpokládáme, že počet přímých vztahů mezi správcem poplatku a plátci poplatku se díky tzv. sdruženým platbám sníží na přibližně 540 tis. (počet společně hospodařících domácností). I to je ale proti stavu roku 2001 řádový nárůst. Je skutečností, že společnou platbu mohou provádět i vlastníci bytových domů za jednotlivé osoby hlášené k trvalému pobytu v daném domě.

S ohledem na skutečnost, že se na tomto postupu musí dohodnout poplatníci s vlastníkem bytového domu, lze očekávat pouze malý podíl tohoto druhu platby. I kdyby však všichni vlastníci realizovali sdruženou platbu za všechny trvale hlášené osoby ve svém domě, znamenalo by to nárůst administrativy na jejich straně (podle zákona musí dát správci poplatku přesný rozpis za koho a kolik odvádějí) i na straně obce (musí se sledovat splnění poplatkové povinnosti u jednotlivých poplatníků samostatně).

Kolik zaměstnanců navíc

Pro správu nového poplatku bude zřejmě potřeba přijmout nové zaměstnance. Autor je přesvědčen, že jejich počet bude výrazně nižší než počet odpovídající optimální správě poplatku. Je nutné si uvědomit, že správa poplatku představuje vztah s 1 190 000 poplatníky, a výše spravovaného poplatku je více než 550 mil. Kč. To představuje kolem 80 % výdajů na odpadové hospodářství Prahy, které v letošním roce budou cca 700 mil.Kč).

Přestože podle minulého zákona bylo vymáhání problematické, účinnost výběru poplatku se v Praze pohybovala v období 1. 3. 2000 -31. 12. 2002 kolem 95% (vzhledem k tomu, že splatnost posledních částí poplatku za rok 2001 je stanovena na 28. 2. 2002, nelze ještě stanovit konečný výsledek účinnosti). To je z hlediska dřívějších verzí úhrad velmi dobrý výsledek a změna ve výběru poplatku není pro nás argumentem.

Na úrovni městských částí

Oponenti často namítají, že vymáhání poplatků lze delegovat na pražské místní části, neboť tam již existují pracovníci, kteří je mají v agendě. Vybírání poplatku je však řešeno centrálně, neboť poplatek zavádí obec. Správa poplatku na úrovni městských částí by byla kvantitativně náročnější, neboť v průběhu jednoho roku se v rámci města stěhuje kolem 30 tisíc Pražanů. To by mělo negativní dopad na agendu vedenou v úrovni městských částí. To jeden z hlavních důvodů, proč se o této variantě po vyhodnocení variant dále neuvažovalo.

Petr Šulc,

vedoucí odboru infrastruktury města

Magistrátu hl. m. Prahy

Odhad nárůstu agendy v souvislosti s platností zákona č. 185/2001 Sb.

Počet plátců poplatku Počet změn za rok Agenda

v roce 2001 75 000 9 0002 84 000

v roce 2002 až 1 190 0001 až 75 7003 1 265 7004

¨ počet poplatníků, pokud by hradili poplatek samostatně

změny vlastníků

narození, úmrtí, registrovaná stěhování (včetně cca 30tis. změn bydliště v rámci Prahy)

bez agendy žádostí o osvobození, o úlevy atd.