Výzva cílí na významné producenty oxidu uhličitého, u nichž bude efekt investic na kvalitu ovzduší zásadní. Jde například o výrobce oceli a železa, stavebních materiálů, papíru, zástupce chemického či potravinářského průmyslu, ale i velká nemocniční zařízení. „Snažíme se podpořit naše firmy, které přecházejí na obnovitelné zdroje a investují do energeticky úsporných opatření a do snižování emisí. Nová výzva navazuje na ty předchozí, kterých bylo celkem pět. Průmyslové podniky z nich mohly čerpat přes dvacet miliard korun,“ sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík. Velký podnik může v nově vyhlášené výzvě z programu ENERG ETS z Modernizačního fondu získat maximálně 40 procent způsobilých výdajů. Střední podnik může nárokovat až 50 procent a malý podnik dokonce 60 procent způsobilých výdajů.
„Žadatelé dosud podali do všech výzev ENERG ETS celkem 37 projektů s požadavkem na dotaci 37 miliard korun, což výrazně převýšilo alokaci. Nyní přichází velká injekce dalších patnácti miliard,“ uvedl k aktuálně platné výzvě ministr Hladík. Na jeden projekt je možné čerpat maximálně 6 miliard korun. Opatření ale umožňuje poskytnout vyšší částku podpory na projekty průmyslové dekarbonizace nebo energetické účinnosti, pokud jsou provozovány v rámci odvětví výroby rafinovaných ropných produktů a výroby základních kovů. V tomto případě nesmí výše podpory na jeden projekt přesáhnout 12 miliard korun.
Podpora se týká projektů na modernizaci zdrojů energie, a to včetně souvisejících rozvodů energie. Musí vést ke zvýšení jejich účinnosti a tím ke snížení spotřeby primární energie či snížení emisí CO2. Žádosti je možné podávat také v případě modernizace či změny konfigurace výrobních nebo zpracovatelských zařízení, pokud ve výsledku dojde ke snížení spotřeby primární energie či snížení emisí CO2 ve výrobním nebo zpracovatelském procesu. „Jsou to takové technologie, které snižují celkovou spotřebu energie nejméně o 20 procent ve srovnání se stavem před poskytnutím podpory, nebo snižují přímé emise skleníkových plynů alespoň o 40 procent ve srovnání s předchozím stavem,“ popisuje podmínky Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Modernizace průmyslu je nejen z pohledu životního prostředí naprosto zásadní. „Jsme průmyslovou zemí a chceme jí také zůstat, ale potřebujeme modernizovat český průmysl a firmy, abychom si do budoucna udrželi také konkurenceschopnost. I to je součástí zelené modernizace, která je obrovskou příležitostí jak pro domácnosti, tak firmy a v neposlední řadě i přírodu,“ dodává Petr Hladík. Prostředky pomohou největším znečišťovatelům ovzduší s úsporami energií, s přechodem k obnovitelným zdrojům energie i k ekologičtějšímu způsoby výroby. Na jejich podporu jde z Modernizačního fondu procentuálně třetí nejvyšší podpora z celkové alokace.
Není možné podpořit projekty, u kterých dochází k odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií podle zákona č. 458/2000 Sb. bez souhlasu provozovatele SZTE, nebo v rozporu se zákonem č. 201/2012 Sb. Podpora se nevztahuje ani na snižování spotřeby energie, pokud je vyráběna ve vlastním spalovacím stacionárním zdroji spalujícím černé nebo hnědé uhlí nebo jiné palivo s vyšším emisním faktorem CO2. Také se netýká opatření na spalovacích stacionárních zdrojích, u kterých nebude po realizaci ukončena spotřeba uhlí a jakéhokoliv jiného paliva s vyšším emisním faktorem CO2. Financovat nelze ani projekty podporované z OP TAK.
Subjekty podávají žádost elektronicky prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR (AIS SFŽP ČR). Příjem žádostí byl zahájen 15. července 2024, skončí 15. listopadu 2024 ve 12:00 hodin. Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní. Realizace podpořených projektů musí skončit nejpozději do tří let od data uvedeného v rozhodnutí. Výdaje po tomto datu nejsou způsobilé a termín není možné prodloužit.
Skupina ORLEN Unipetrol rozjela ve své rafinérii v Kralupech nad Vltavou projekt na využití odpadního tepla spalin k výrobě napájecí vody. Je spolufinancován Modernizačním fondem v rámci programu ENERG ETS. Konkrétně jde o znovuvyužití turbínového kondenzátu. Ten se získává kondenzací vysokotlaké páry pohánějící turbíny, které slouží jako pohon klíčových zařízení jednotky fluidního katalytického kraku v kralupské rafinerii. „Po odstranění nežádoucích látek, kyslíku a úpravě pH se kondenzát pomocí tepla spalin ohřeje na požadovanou teplotu. Upravenému kondenzátu se ve finální fázi pomocí vysokotlakých čerpadel zvýší tlak na potřebnou hodnotu, čímž dostane napájecí vodu o potřebných parametrech,“ přibližuje technologii specialista komunikace společnosti ORLEN Unipetrol RPA Tomáš Rada. Jak dále doplňuje, tato horká vysokotlaká napájecí voda slouží pro výrobu páry potřebné pro pohon parních turbín. Cílem tohoto procesu je efektivní využití vody a tepelné energie. Maximálním využitím tepla ze spalovacího procesu se docílí zvýšení energetické efektivity a efektivity provozu.
„Zajímavostí investice v kralupské rafinerii je instalace speciálních polymerových výměníků odolných vůči působení kyseliny,“ zdůrazňuje Tomáš Rada s odůvodněním, že inovativní technologie výměníků ve variantě „plyn-kapalina“ je v současnosti v rafinérském průmyslu poměrně novou technologií. „Tento koncept využití výměníků v rámci rekuperační jednotky vymysleli a vyvinuli zaměstnanci ORLEN Unipetrol, a v rafinérském průmyslu bude unikátním řešením. Hlavním cílem je maximalizace využití vyprodukovaného tepla a zvýšení energetické efektivity procesu související se snížením produkce emisí,“ vysvětluje komunikační expert koncernu. Investice do projektu podle něj přesáhne úroveň půl miliardy korun a skupina ORLEN Unipetrol zařadila projekt mezi pět svých nejdůležitějších strategických iniciativ.
„Jednotka má být dokončena v polovině roku 2025. Výstavba rekuperační jednotky je dalším konkrétním krokem skupiny ORLEN Unipetrol na cestě k emisní neutralitě, které chce skupina dosáhnout nejpozději v roce 2050,“ uzavírá Tomáš Rada. Státní fond životního prostředí zveřejnil na svých stránkách týkajících se programu podpory ENERG (Energetická účinnost a snižování spotřeby energie) výši celkových způsobilých výdajů společnosti ORLEN Unipetrol RPA. Jedná se o částku 248 691 974 korun. Dotace z EU činí 87 042 191 korun.
Hana Tomášková
