Do módy přichází nulový odpad

Nadnárodní společnost Procter & Gamble oznámila, že 45 jejích výrobních podniků po celém světě dosáhlo nulového limitu produkovaných odpadů.

První továrnu s nulovým odpadem představila společnost P&G v Budapešti v roce 2007. V České republice dosáhla označení továrna s nulovým odpadem Rakona v Rakovníku v roce 2011. Nyní je ve zmíněných 45 továrnách P&G standardem, že 99 % všech materiálů, které do nich vstoupí, je opouští buď jako hotový výrobek, nebo je recyklováno a znovu využito či přeměněno na energii. Svůj podíl na tom má také neustálé zvyšování kvality produktů, zmenšování jejich obalů i větší kompaktnost.

"Pro papír, plasty a sklo je dobře definovaný recyklační systém, ale naše produktové portfolio je velmi široké. Proto hledáme řešení pro různorodé typy odpadu," řekl Dr. Forbes McDougall, který řídí program P&G pro globální nulový odpad.

Pro dosažení nulového odpadu bylo třeba hledat nové způsoby využití odpadů. V Mexiku se odpad z výroby toaletního papíru Charmin používá na výrobu nízkonákladové střešní krytiny, s jejíž pomocí se staví domy v lokálních komunitách. Ve Velké Británii je odpad z výroby plenek a ubrousků využit jako výplň při výrobě polstrovaného nábytku. Odpad z výroby holicí pěny Gillette se kompostuje.

ZKUŠENOSTI V RAKOVNÍKU

Továrna P&G Rakona v minulosti vyprodukovala měsíčně 25 tun komunálního odpadu, který se skládkoval. Jeho objem se po zavedení programu "Nic na skládku" zmenšil na 5 tun měsíčně, tj. na 20 % původního množství.

"Zmenšit objem odpadu z továrny se podařilo důsledným tříděním odpadu, ke kterému dochází přímo ve výrobě," uvedl Pavel Stehlík, manažer HS&E. "Velký podíl na minimalizaci odpadu v programu Nic na skládku má také opětovné využití obalů, například sudů, či uzavřený okruh pro vodu z výroby detergentů, která může být pro výrobu použita opakovaně." Zbývajících pět tun odpadů z výroby se spalování mění v energii, která jde do sítě tepelného zásobování Ústí nad Labem.

INVESTICE DO TECHNOLOGIÍ

Společnost Procter & Gamble od roku 1991 investovala do programů životního prostředí již několik set milionů korun. Šlo o zařízení snižující dopad továrny na životní prostředí. Jednalo se zejména o nahrazení předešlé uhelné kotelny novou, ekologičtější - na zemní plyn, vybudování záchytných jímek zabraňujících možnosti úniků chemických látek do půdy a vybudování filtračních a separačních systémů sloužících především pro zachycení emisí tuhých částic.

Třídění lahví aviváže v provozu.